Podle původního návrhu rozpočtu mělo mít ministerstvo školství bez evropských peněz v příštím roce 131 miliard korun. Letos hospodaří se 128,8 miliardy korun. K tomu má přes sedm miliard z fondů EU. Proti letošnímu návrhu ministerstva financí, který byl o miliardu korun vyšší než střednědobý výhled, žádá ministryně čtyři miliardy korun navíc.
Nespokojena je mimo jiné s požadavky na škrty ve výdajích pro vzdělávací činnost vysokých škol. „Návrh rozpočtu nás nejenom neuspokojil, ale rozezlil. Představy ministerstva financí, že můžeme využít investiční prostředky, které mají vysoké školy nyní přiděleny, samozřejmě neodpovídají realitě. Jedná se o úplně jiné peníze,“ řekla Valachová.
Kvůli požadavkům na tyto škrty už dříve jednaly akademické reprezentace s tehdejším ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Oba označili snižování výdajů na vysoké školy za nepřijatelné.
Nastartování inkluzivních opatření
Valachová zopakovala požadavek na 410 milionů korun, které si vyžádá nastartování inkluzivních opatření od září příštího roku v souladu s přijatou novelou školského zákona. Objevily se informace, že by skutečné výdaje mohly být vyšší, proto si ministerstvo nechá zpracovat cílené šetření dopadů inkluzivní novely do praxe, aby získalo přesná čísla.
Například asistenti pedagoga mohou být sice hrazeni i z jiných zdrojů, ale ministryně se na to nechce spoléhat. „Tu částku chci v rozpočtu, protože se jedná o nároky dětí. Nechci, aby byly vázané na to, jestli si škola podá nebo nepodá projekt,“ vysvětlila. Ministerstvo školství bude také žádat půl miliardu korun kvůli nákladům na velké výzkumné infrastruktury.
Jednání jednotlivých ministrů o požadavcích pro jejich resorty budou pokračovat celé léto. V září by mělo ministerstvo financí na základě požadavků, kterým vyhoví, sestavit konečný návrh státního rozpočtu.
