Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Je ale potřeba postupovat rychle, politici i národ mají brát výsledek konference a její závazky vážně, shodli se experti.
Česko by mělo podle profesora ekologie Bedřicha Moldana učinit jakýsi vnitřní obrat. „V efektivitě využívání energie zatím naprosto zaostáváme. Aby prostě zejména ministerstvo průmyslu se na to zaměřilo a ne, aby pan (ministr) Mládek pořád dával návrhy na prolomení limitů (těžby uhlí). Vláda nějak na tyto výzvy příliš neslyší,“ řekl Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově.
„Vláda musí odepsat všechny zásoby uhlí a přijmout antifosilní zákon. Zemní plyn a ropu snížit alespoň na třetinu do roku 2030,“ reagoval fyzik Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Poukázal na prohlášení světových vědců, aby do roku 2030 Evropská unie přestala používat fosilní paliva. Těžko si ale lze podle něj představit, že toho Česko docílí, může se o to však pokusit.
Snižování emisí
Ministerstvo životního prostředí podle mluvčí Petry Roubíčkové antifosilní zákon podporuje, materiál již projednala tripartita. „Předpokládáme, že se po Novém roce dostane na program schůze vlády,“ řekla Roubíčková. Česká republika v současnosti produkuje přibližně 12 tun emisí oxidu uhličitého CO2 ekvivalentu na osobu ročně.
Cílem podle ministra Richarda Brabce je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru Evropské unie, což je sedm tun oxidu uhličitého ekvivalentu na obyvatele. Vláda podle Brabce chystá řadu opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů.
„Mezi ně patří například snižování emisí díky programu zateplování domů v programu Nová zelená úsporám, snižování emisí v dopravě díky podpoře čistých technologií, postupné uzavírání hnědouhelných elektráren, které dosluhují, přechod energetiky na vyšší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie nebo decentralizované zdroje v domácnostech, například malé solární elektrárny,“ uvedl ministr.
Ze schválené klimatické dohody vyplývá, že se má lidstvo v tomto století zbavit závislosti na fosilních palivech, směřovat k zastavení růstu světové teploty optimálně na hranici 1,5 stupně Celsia a nepřekročit hranici dvou stupňů. „Posun konference je v tom, že se globální změny klimatu stávají celosvětovým statkem a všichni se k tomu stavějí čelem,“ ohodnotil ředitel Centra výzkumu globální změny Michal V. Marek.
Experti Klimatické koalice v České republice vidí ale zásadní nedostatek v tom, že chybí konkrétní kroky, které povedou k potřebnému snížení globálních emisí skleníkových plynů do poloviny století. Jednotlivé státy budou muset přijmout zákony a strategie pro dostatečné snížení emisí, uvedli dnes. Aktuální závazky, včetně těch, které předložila Evropská unie a Česká republika, by prý nestačily ani na splnění cíle dvou stupňů Celsia.
Podle analytika z nezávislého centra Glopolis Vojtěcha Koteckého je smlouva nakonec lepší, než optimisté předvídali před dvěma týdny, natož pak před dvěma lety. „Aby se neproměnila v kus papíru, musí po ní následovat praktické domácí programy, které skoncují s plýtváním fosilními palivy a rozhýbou čisté inovace. A to včetně Česka,“ řekl Kotecký. Odpovědnost podle jeho kolegy, analytika Františka Marčíka teď leží na vládách jednotlivých států.
Timothy Snyder: Muslimský svět je první obětí změn klimatu. Přijdou další „Sýrie“
