Podle Roberta Pergla, šéfa Komory administrátorů veřejných zakázek (KAVZ), která čísla zveřejnila, tyto výsledky signalizují budoucí nárůst problémů. Takto výrazný propad tendrů prý bude znamenat i menší objem zakázek následně zadaných k realizaci.
„Bude méně práce pro firmy i jejich zaměstnance, což bude mít znatelné negativní dopady do ekonomiky. Navíc zakázky v hodnotě desítek miliard zůstávají zaseknuté ve výběrových řízeních … by naopak ekonomice i zaměstnanosti znatelně pomohlo,“ tvrdí Pergl.
| Třetina loňských zakázek je zrušená |
|---|
| Prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek byly loni zadány veřejné zakázky za celkem 312,5 miliardy korun, třetina jich však byla do konce letošního května zrušena. Průměrná hodnota zakázky byla loni v průměru o 12 procent nižší, než předpokládaná cena při jejím oznámení. O rok dříve byl tento rozdíl sedmiprocentní. |
Právě zpožďování a odklad veřejných zakázek je podle komory velkým problémem. Na konci letošního srpna zbývaly podle Věstníku veřejných zakázek k zadání nebo zrušení zakázky z loňska za 72,5 miliardy korun. To je přitom zhruba 23 procent celkového objemu zakázek z minulého roku.
Investory by naopak mohl potěšit pokles cen zadaných zakázek, které byly v lednu až srpnu oproti očekáváním a rozpočtovým plánům až o 28 procent nižší. Například ve stavebnictví jsou ceny veřejných zakázek dokonce až 34 procent pod úrovní očekávanou investorem.
