Pokles výnosů u dluhopisů značí obecně důvěru investorů v tyto cenné papíry a zároveň to snižuje náklady na financování vládního dluhu. V současnosti podle ekonomů stojí za poklesem výnosů především uvolnění měnových podmínek jak v eurozóně, tak i v ČR. Propad výnosů v eurozóně se totiž přelévá i na středoevropské trhy včetně toho českého.
„Vládě tak poklesnou náklady řízení státního dluhu. Může se jednat o rozdíl i v řádu miliard oproti situaci, pokud by ECB kvantitativní uvolňování nespustila,“ upozornil analytik Komerční banky Marek Dřímal. Tento trend by přitom měl podle něj v následujících měsících pokračovat. „Výnos dvouletého dluhopisu by mohl poklesnout i do záporných hodnot,“ dodal Dřímal. Přitom například německý a slovenský dvouletý dluhopis má již dnes záporný výnos. V případě Německa je to podle Dřímala -0,26 procenta a u Slovenska -0,03 procenta.
Může se jednat o rozdíl i v řádu miliard
Důvodem poklesu výnosů u českých dluhopisů je podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy nejen měnová politika, ale i rozpočtová politika české vlády. „Investoři do českých dluhopisů pozitivně hodnotí fakt, že se - alespoň účetně - podařilo stabilizovat český státní dluh v jeho absolutním vyjádření a také například to, že deficit v roce 2014 nedosahoval rozpočtovaných hodnot,“ uvedl.
Navíc Česko poptávku investorů umocňuje podle Kovnady také plán MF vydat letos relativně nízký objem nových státních dluhopisů. „Všechny zmíněné faktory jsou trvalejší povahy, jejich působení jen tak neodezní, pročež tlak na pokles sazeb tuzemských dluhopisů lze očekávat minimálně po celý letošní rok a pravděpodobně i v roce příštím,“ dodal. Výnos desetiletého českého dluhopisu stoupl podle Dřímala v polovině února až na 0,73 procenta z lednového minima 0,37 procenta. Ve druhé polovině března ovšem výnosy klesly zpět pod psychologickou úroveň 0,50 procenta.
