Zeman: K pražskému povstání vedlo Čechy ponížení

Miliš Zeman uctil památku padlých při pražském povstání

Miliš Zeman uctil památku padlých při pražském povstání Zdroj: ctk

Příčinou pražského povstání v květnu 1945 bylo podle prezidenta Miloše Zemana ponížení českého národa a ztráta důstojnosti. K té dochází podle zemana i v současné době, kdy jsou lidé frustrovaní z korupce a nezaměstnanost. Zeman to řekl před budovou Českého rozhlasu na pietním aktu u příležitosti 68. výročí Květnového povstání českého lidu.

Politické špičky uctily památku padlých v Květnovém povstání před 68 lety. „Hlubinnou příčinou povstání bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni,“ uvedl Zeman. Poznamenal, že stejná situace se opakovala i později za komunistické éry. „Byli bezduchými loutkami v rukách tehdejších totalitních režimů,“ uvedl.

Nynější režim je demokratický, ale ona příčina podle Zemana pominula jen zdánlivě. Ke ztrátě důstojnosti dochází u lidí, kteří ztratili práci a novou nemohou najít, a u poctivě pracujících, za jejichž zády vyrůstají bez práce zbohatlíci, míní prezident.

„Mluvím o hněvu, mluvím o nenávisti, mluvím o vzteku, který u našeho národa, nebo alespoň u jeho podstatné části může být vyvolán právě novými formami ponižování lidské důstojnosti,“ prohlásil Zeman. Politiky opětovně vybídl k tomu, aby se věnovali potírání korupce a rozkrádání, vytváření nových pracovních míst a ke změně volebního zákona s cílem rozšířit prostor pro „aktivní občanství“. Zeman by si přál, aby kvůli chybám politiků nebylo nutné nové pražské povstání.

Národ se semknul

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) podobně jako další řečníci připomněl události a jejich oběti před 68 lety. Zdůraznil, že povstání nebylo jen pražskou záležitostí a že se podařilo po roce schválit zákon o ocenění jeho účastníků. Vybídl k tomu, aby se po vzoru povstání dokázal národ i při dalších krizových okamžicích semknout a aby příkopy mezi lidmi „nebyly příliš hluboké“. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poukázala na nebezpečí ztráty svobody, na vědomí práv, povinností i odpovědnosti účastníků povstání a na potřebu znát svou minulost a poučit se z ní.

V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo Květnové povstání, které je považováno za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3700 lidí. Poslední boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami.