Prezident Miloš Zeman potvrdil, že se pokusí obhájit svůj mandát. Považoval by za zbabělé, kdyby opustil lidi, kteří ho podporují, a řekl, že funkci prezidenta vykonává rád. Za favorita voleb se ale nepovažuje. O podporu politických stran se aktivně ucházet nehodlá a pro nominaci do voleb chce získat podpisy 50 tisíc občanů, řekl na tiskové konferenci na Pražském hradě. Už ve čtvrtek oznámil kandidaturu ve Španělském sále při setkání se svými podporovateli.
Zeman řekl, že zvažoval důvody pro i proti kandidatuře. Jako důvody proti označil svůj věk a touhu po odpočinku. Jako neutrální důvod vidí svůj zdravotní stav. Řekl, že absolvoval vyšetření, které potvrdilo, že má cukrovku a polyfunkční neuropatii. Dodal, že se jeho zdravotní stav nezlepšuje ani nezhoršuje. Za důvody pro kandidaturu považuje podporu od lidí a to, že funkci prezidenta vykonává rád.
Pro kandidaturu nebude aktivně hledat podporu politických stran, pokud mu ji však poskytnou, uvítá ji. Podotkl však, že u přímé volby nepovažuje vyjádření podpory od stran za rozhodující faktor voleb.
Zároveň potvrdil, že nebude vést žádnou osobní kampaň ani vyhlašovat svůj program pro další funkční období.
Volby vidí jako střet toho, jak sám prezidentský úřad vykonával a jak to chce činit nadále, s představami ostatních kandidátů o tom, jak by oni sami chtěli v prezidentské funkci působit. Zeman se přitom zavázal, že se nebude účastnit televizních a rozhlasových debat a že nebude útočit na protikandidáty ani odpovídat na jejich útoky.
Zemanovi se ve volbách postaví podnikatel a textař Michal Horáček, aktivista Marek Hilšer a podnikatel Igor Sládek. Další kandidáti dosud svou účast ve volbách oficiálně nepotvrdili. Mluví se například o končícím šéfovi Akademie věd Jiřím Drahošovi, ministrovi obrany Martinu Stropnickém (ANO) nebo bývalém velvyslanci v USA a Rusku Petru Kolářovi.
Současný prezident se za favorita volby nepovažuje. Svou podporu z průzkumů nechce přeceňovat, podle něj je přirozené, že část lidí stojí o změnu na Pražském hradě. Připomněl také zkušenosti z Polska a ze Slovenska, kde favorizovaní kandidáti Bronislaw Komorowski a Robert Fico podlehli v prezidentské volbě méně známým kandidátům Andrzeji Dudovi a Andreji Kiskovi.
