Česko míří k druhému nejvyššímu schodku v historii. Schillerová tvrdí, že jiná cesta není
- Vláda počítá pro příští rok se schodkem státního rozpočtu 389 miliard korun.
- Vyšší deficit mělo Česko pouze v pandemickém roce 2021.
- Výrazně vzrostou investice i výdaje na obranu, stát dál zaplatí poplatky za obnovitelné zdroje.
Rozpočet na příští rok by měl mít schodek 389 miliard korun. Po jednání vlády to dnes novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh rozpočtu vládě předložila. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021, kdy hospodaření státu v době pandemie covidu-19 skončilo schodkem 419,7 miliardy korun. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 310 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu korun, uvedlo ministerstvo financí. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit, konečný návrh musí odeslat Sněmovně do konce září.
Schillerová řekla, že zvýšení rozpočtového schodku nemá alternativu. Podle ní by bez takového kroku hrozila Česku hospodářská stagnace a celkové náklady by v konečném důsledku byly vyšší.
Investice porostou, na obranu půjde 195 miliard
Ministryně předpokládá, že rozpočtová politika pomůže k hospodářskému růstu, který by měl v dalších letech přispět ke snižování deficitu veřejných financí. To předpokládá i schválený fiskálně-strukturální plán, podle něhož by měl příští rok být celkový deficit veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2028 by měl klesnout na dvě procenta HDP a v dalším roce na 1,6 procenta HDP.
Podle navrženého rozpočtu by investice v příštím roce měly vzrůst o 26,4 miliardy korun na 289,6 miliardy korun. Obranné výdaje by měly činit 195 miliard korun, z toho 191 miliard korun půjde z rozpočtu ministerstva obrany. Výdaje této kapitoly by měly činit dvě procenta HDP. Nadále bude stát namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to dosáhnou 18 miliard korun.


















