Česku dorazil první účet za Írán. Stát zaplatí na úrocích z nových dluhů desítky milionů navíc
- Vlivem geopolitické situace na Blízkém východě skokově zdražilo financování českého státu, požadované úroky u dluhopisů během měsíce znatelně vzrostly.
- Česko letos čeká zátěž v podobě refinancování starých, historicky velmi levných dluhů za současné, mnohem vyšší tržní sazby.
- Navzdory zhoršeným podmínkám a přetrvávajícím inflačním tlakům poptávka investorů po českých státních dluhopisech nepolevuje a bezpečně převyšuje nabídku.
Český stát už razantně pocítil negativní efekty konfliktu na Blízkém východě na své financování. Konkrétně v závěru března, kdy investorům nabídl první emise státních dluhopisů vydané od vypuknutí války v Íránu. Ačkoli poptávka investorů byla značná, stát musel oproti stejným emisím v únoru výrazně přidat na úrocích. Během pouhého měsíce se totiž v tomto ohledu pozice státu dramaticky změnila a půjčky se prodražily až o téměř čtrnáct procent.
Píše se pětadvacátý únor a aniž by to Ministerstvo financí tušilo, hrne na trh poslední várku dluhopisů v ještě relativně klidných časech. Totiž před útokem na Írán. Výsledky aukce jsou se zhruba patnáctimiliardovým výnosem solidní a kupříkladu za sedmiletou půjčku českému státu požadují investoři roční úrok ve výši necelých 4,1 procenta.
Přesně po měsíci se český stát na trhy vrátil a investorům nabídl tentýž dluhopis jako v únoru. Nyní už ovšem trh požadoval úrok 4,7 procenta. Necelých sedm miliard, které takto skrze sedmiletý bond český stát nabral v únoru, by tak už v březnu znamenalo dodatečnou roční úrokovou platbu 42 milionů korun.
Miliony navíc
Stát těchto bondů v březnu prodal kvůli opatrnosti méně, i tak znamená takto půjčených zhruba 2,3 miliardy korun dodatečný roční úrokový náklad takřka patnáct milionů korun. Výnosy navíc vzrostly i v případě dvou dalších březnových emisí, přes které stát nabral zhruba pět miliard korun. I zde přesahuje nárůst ročních úrokových nákladů oproti únoru a lednu deset milionů korun.
„Tak velký výnosový skok během jediného měsíce můžeme na dluhopisovém trhu považovat za velmi razantní pohyb,“ uvádí ekonom a exguvernér ČNB Jiří Rusnok. Ministerstvo financí letos podle něho plánuje vydat dluhopisy za 700 až 750 miliard korun, což kromě schodku státního rozpočtu pokrývá také refinancování splatných dluhopisů. „Lze hrubě odhadnout, že každé zvýšení průměrného výnosu o jeden procentní bod bude u nově emitovaného dluhu v tomto objemu znamenat v ročním horizontu dodatečné náklady ve výši zhruba sedmi až osmi miliard korun,“ odhaduje Rusnok. Podle Rusnoka se navíc pravděpodobně nejedná o krátkodobý výkyv, ale o svého druhu návrat k normálu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
