Dluhopisy pro občany jdou do finále. Schillerová chce spustit prodej co nejdříve
- Ministerstvo financí se potýká s funkčností aplikace, která má lidem usnadnit nákup připravované emise Dluhopisů republiky.
- Pokud to stát přežene s úrokovými sazbami, může se mu emise prodražit, varují odborníci.
- Minule si vláda od občanů půjčila 80 miliard korun.
Mírná inflace, růst reálných mezd a výrazné zlevnění energií díky zrušení poplatku za obnovitelné zdroje přinášejí více peněz do rodinných rozpočtů. To nahrává záměru šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) nabídnout lidem novou emisi státních bondů, takzvaných Dluhopisů republiky. Původně je chtěla začít prodávat už před Vánocemi. Skluz však nabral vývoj aplikace, která má občanům nákup cenných papírů usnadnit.
Ve hře je vydání reinvestičních dluhopisů s bonusem po dobu držení až šesti let, případně protiinflačních dluhopisů. Podobně jako v minulosti mají být výnosy osvobozeny od srážkové daně, která činí 15 procent. Vláda podle ministryně nechce, aby z úroků za státní dluh profitovaly jen banky a institucionální investoři, ale právě i občané.
Zpoždění aplikace
„Řešíme dilema, kdy prodej dluhopisů spustíme. Přikláním se k první polovině roku,“ řekla Schillerová. V současnosti se vyvíjí aplikace, jejímž prostřednictvím budou moci zájemci bondy přímo kupovat. Problém je ale v tom, že tato jednodušší varianta prodeje bude k dispozici až ve druhém pololetí.
Ministerstvo ujišťuje, že příprava samotné emise je skoro hotová. „Práce na technickém nastavení v rámci dluhové strategie jsou už v cílové rovince a veškeré podmínky v tuto chvíli intenzivně řešíme,“ uvedl Štefan Fous z tiskového oddělení rezortu financí. „O přesném termínu zahájení úpisů budeme veřejnost i média včas informovat,“ dodal.
Jasno už je alespoň o finančním rozpětí. „Nabídneme českým domácnostem možnost bezpečně zhodnotit úspory od jednoho tisíce korun s horním limitem tři miliony korun,“ upřesnil Fous.
Prodraží se emise?
Klíčové je, nakolik zajímavý výnos vláda nabídne. „Výše bude záviset na délce splatnosti a aktuálních výnosech českých státních dluhopisů. Je možné, že ministerstvo podobně jako v minulosti opět nabídne vyšší sazbu, než je tržní, aby nalákalo retailové klienty a zvýšilo konkurenceschopnost Dluhopisů republiky,“ řekl webu FinTag investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát. „Bohužel tento netržní přístup emisi zdraží a způsobí vyšší náklady státu,“ míní.
Odborník odhadl, že retailových klientů bude v poměru k celkovému státnímu dluhu mizivé množství. Ministerstvu to však přinese větší administrativu. Ve srovnání s běžnými emisemi obligací pro banky a institucionální investory se pak plán Schillerové může ukázat jako nevýhodný.
To byl také jeden z důvodů, proč předchozí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přestal Dluhopisy republiky od ledna 2022 vydávat. Podstatný byl však prudký růst cen, který zájem o tehdejší protiinflační bondy znásobil, a ty pak začaly tížit státní rozpočet. Do té doby, přesněji mezi lety 2018 a 2022, si stát od občanů půjčil celkem 80 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy kopíruje Schillerová vyspělé ekonomiky, kde se státní dluhopisy pro domácnosti těší rostoucí popularitě. Jak plyne z aktuálního šetření OECD, počet takových zemí je nejvyšší od přelomu století.
Sazby určí trhy
Nyní tedy musí Schillerová rozhodnout, kolik si od lidí půjčí, a především stanovit výši úroků. Podle ministerstva budou tyto parametry odvozeny od aktuální situace na finančních trzích. „Naším záměrem je, aby podmínky byly pro občany atraktivní a odpovídaly pozici státu jako nejbezpečnějšího emitenta na trhu,“ upozornil Fous.
Podle analytiků by však stát neměl sázet jen na to, že je bezpečným finančním přístavem. „Možnost investovat i po malých částkách je jistě atraktivní. Konkurencí státním dluhopisům pro občany jsou ale spořicí účty,“ soudí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
V lednu se úrokové sazby na spořicích účtech držely převážně pod hranicí 4,5 procenta v důsledku snížení základní sazby ČNB na 3,5 procenta. Nejlepší podmínky měly například Česká spořitelna nebo Raiffeisenbank. Sazby nad 3,5 procenta ale často vyžadují aktivní využívání účtu nebo mají omezený objem vkladů. Maximální výše úložek se pohybuje v řádu nižších stovek tisíc korun. Oproti tomu stát umožní zaparkovat úspory až do tří milionů korun.
Nicméně výhodou spořicích účtů s výjimkou termínovaných vkladů je možnost vybrat si peníze kdykoliv podle aktuální potřeby střadatele. To u cenných papírů možné není. Současný výnos u korunových státních obligací činí 3,6 procenta u dvouleté splatnosti, 4,2 procenta u pětileté a 4,7 procenta u desetileté.
