K čemu je Česku i Evropě růst? Až jeho vyvanutí dopadne na všechny, bude pozdě

Je to zdánlivý paradox, který je ale výstižný nejen pro střední Evropu. Zatímco většina Čechů považuje životní úroveň své domácnosti za dobrou, hospodářskou situaci celé země vnímá skoro polovina obyvatel dotazovaných Centrem pro výzkum veřejného mínění jako špatnou. A podobný rozpor ve vnímání osobní situace a směřování celé země vykazují průzkumy i v Rakousku, kde podle analýzy expertky Asociace pro mezinárodní otázky Zuzany Lizcové, zveřejněné v magazínu Reportér, navzdory spokojenosti s vlastní situací lidé hledí do budoucnosti spíš s pesimismem.

Z pohledu čtenáře ekonomického zpravodajství není tak těžké si představit důvod, proč by si Rakušan nebo Čech měl opakovat, že jeho země nevzkvétá. Pakliže celá Evropa poměrně rychle ztrácí své postavení mezi globálními ekonomickými mocnostmi, Česko a oba jeho německy mluvící sousedé ztrácejí své postavení dokonce i v rámci Evropy.

Všechny zmíněné státy patří k těm, jejichž hospodářství po konci koronavirové pandemie rostla nejpomalejším tempem. Pokud by se tedy o evropské ekonomice dalo říct, že zrovna nepřekypuje vitalitou, Česko, Rakousko i Německo kulhá už na první pohled.

K čemu je Česku i Evropě růst? Až jeho vyvanutí dopadne na všechny, bude pozdě | Zdroj: Tereza Kovandová