Stát tu přerozdělí sedm z každých deseti vydělaných korun. Tyto země utrácejí násobně víc než Česko
- Jaké vlády nejvíce utrácejí?
- Jak se snaží vybalancovat své rozpočty?
- A kdo se nejvíce zadlužuje?
Státní výdaje financují vše od dálnic přes zdravotnictví až po penze. Jak velký díl ekonomiky ale stát skutečně přerozděluje? Na základě dat Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2024 jsme sestavili žebříček států s nejvyššími vládními výdaji. Jaké státy obsadily prvních deset příček a jak dopadlo Česko?
10. Polsko
- Výdaje: 49,4 % HDP
Polsko uzavírá první desítku s výdaji těsně pod padesáti procenty. Rozpočet zde v posledních letech setrvale roste kvůli souběhu dvou finančně náročných strategií. Varšava výrazně zbrojí a obranné výdaje směřují ke čtyřem procentům HDP. Stát současně financuje široké sociální programy, jako je plošná podpora rodin s dětmi nebo třinácté důchody. Polská ekonomika však nevygeneruje dostatek daňových příjmů na pokrytí těchto nákladů. Tyto výdaje prohlubují strukturální deficit, který se loni pohyboval nad sedmi procenty HDP. Celkové zadlužení sice zůstává pod průměrem EU, dynamika růstu dluhu je ale varovná.
9. Německo
- Výdaje: 49,4 % HDP
Německo se s výdaji ve výši 49,4 procenta HDP přiblížilo padesátiprocentní hranici. Největší evropská ekonomika financuje rozsáhlý sociální systém a zároveň čelí rostoucím nákladům spojeným se stárnutím populace, obranou, zelenou transformací a modernizací dlouhodobě zanedbávané infrastruktury. Významnou část rozpočtu tvoří penze, zdravotnictví a sociální dávky. Další prostředky směřují do modernizace Bundeswehru a podpory průmyslové transformace. Berlín se přitom snaží držet rozpočtovou disciplínu pomocí takzvané dluhové brzdy, část výdajů však financuje prostřednictvím zvláštních fondů. Veřejný dluh se díky tomu drží jen lehce nad 63 procenty HDP.
8. Kuvajt
- Výdaje: 50,4 % HDP
Kuvajtský model veřejných financí stojí především na příjmech z těžby a vývozu ropy. Stát je zároveň hlavním zaměstnavatelem kuvajtských občanů, což vytváří mimořádně vysoké náklady na platy a další zaměstnanecké výhody. Z ropných příjmů financuje také bezplatné zdravotnictví a školství, štědrý sociální systém a rozsáhlé dotace na pohonné hmoty nebo elektřinu. Obyvatelé navíc neplatí daň z příjmů fyzických osob. Tento systém zajišťuje občanům vysokou životní úroveň, státní rozpočet je však silně závislý na vývoji cen a objemu těžby ropy. Pokles ropných příjmů tak může veřejné finance rychle dostat pod tlak.
7. Itálie
- Výdaje: 50,6 % HDP
Itálie dlouhodobě doplácí na stárnutí populace a mimořádně vysoké zadlužení. Země má nejstarší obyvatelstvo v Evropské unii, což vytváří trvalý tlak především na výdaje na penze a zdravotní péči. Významnou položkou rozpočtu je také obsluha státního dluhu, který v roce 2025 dosahoval přibližně 137 procent HDP. Vláda proto každoročně vynakládá značné prostředky pouze na úroky, které nemůže použít na investice ani veřejné služby. Veřejné finance navíc výrazně zatížil takzvaný Superbonus, tedy mimořádně štědré daňové úlevy na renovace domů. Program vyšel stát podstatně dráž, než se původně očekávalo. Jeho dopady na zadlužování budou přetrvávat ještě několik let. Deficit italského státního rozpočtu dosáhl v loňském roce 3,1 procenta HDP.
6. Lesotho
- Výdaje: 53,5 % HDP
Africké království obklopené Jihoafrickou republikou představuje v tomto srovnání výjimku. Soukromý sektor je v zemi velmi slabý a málo rozvinutý. Stát proto funguje jako hlavní zaměstnavatel a klíčový hybatel tamní ekonomiky. Vládní rozpočet je závislý na vnějších příjmech. Dominantní položku tvoří podíly z cel Jihoafrické celní unie a mezinárodní rozvojová pomoc. Tyto transfery ovšem na úhradu nákladů často nestačí. Země proto vytváří schodky a státní dluh postupně narůstá. Jakýkoliv výpadek těchto externích příjmů by znamenal okamžitý problém pro lesothské veřejné finance.
5. Belgie
- Výdaje: 54,5 % HDP
Belgické veřejné výdaje zvyšuje rozsáhlý sociální systém i složitá federální struktura země. Vedle federální vlády zde působí tři regiony a tři jazyková společenství s vlastními institucemi a rozpočty, což komplikuje koordinaci veřejných financí. Významnou část výdajů tvoří penze, zdravotnictví, sociální dávky a platy ve veřejném sektoru. Belgickým specifikem je automatická indexace mezd a sociálních dávek podle inflace, která v období rychlého růstu cen citelně zvyšuje náklady státu. Země se navíc pravidelně potýká s rozpočtovými schodky mezi čtyřmi a pěti procenty HDP. Celkový veřejný dluh dosáhl v roce 2025 téměř 108 procent HDP. Stárnutí populace a obtížná koordinace mezi jednotlivými úrovněmi vlády přitom další ozdravování veřejných financí komplikují.
4. Rakousko
- Výdaje: 56,0 % HDP
Rakousko udržuje poměrně nákladný model sociálního státu, v němž významnou část výdajů tvoří penze, zdravotnictví, dlouhodobá péče a další sociální dávky. Stát zároveň investuje do veřejné infrastruktury a podporuje dostupné bydlení. Veřejný dluh dosahuje téměř 82 procent HDP a hospodaření země zatěžují vysoké mandatorní výdaje, stárnutí populace, rostoucí úrokové náklady a slabý hospodářský růst. Rakouská vláda se proto snaží veřejné finance ozdravit mimo jiné omezením některých dotací, zrušením klimatického bonusu a úsporami ve státní správě. Rozpočtový schodek v roce 2025 dosáhl 4,2 procenta HDP a v roce 2026 má být jen nepatrně nižší. Návrat k vyrovnanějšímu hospodaření tak postupuje pomalu.
3. Francie
- Výdaje: 57,2 % HDP
Francouzská ekonomika se dlouhodobě opírá o rozsáhlý sociální stát a silnou roli veřejného sektoru. Značnou část rozpočtu pohlcují penze, zdravotnictví a další sociální dávky, přičemž samotné veřejné výdaje na důchody dosahují přibližně 13 až 14 procent HDP. Přestože Francie patří k zemím s nejvyšším daňovým zatížením, příjmy nestačí pokrývat vysoké výdaje. Rozpočtový schodek v roce 2025 činil 5,1 procenta HDP a na stejné úrovni má podle Evropské komise zůstat také v roce 2026. Veřejný dluh na konci roku 2025 dosáhl téměř 116 procent HDP a dále roste. Francie je proto v režimu nadměrného schodku Evropské unie, ozdravování veřejných financí však komplikují slabý hospodářský růst i politicky obtížné prosazování úspor a reforem.
2. Finsko
- Výdaje: 57,7 % HDP
Finsko reprezentuje typický severský model sociálního státu. Široká nabídka veřejných služeb vyžaduje vysoké výdaje na zdravotnictví, školství, penze a další sociální zabezpečení. Vládní výdaje proto dosahují 57,7 procenta HDP, zatímco například v Česku činí necelých 43 procent. Náklady ve Finsku zvyšuje také stárnutí populace a zajišťování dostupných služeb v řídce osídlených oblastech. Tento systém země dlouhodobě financuje prostřednictvím vysokých daní. V posledních letech se však veřejné finance dostaly pod tlak kvůli slabému hospodářskému růstu, rostoucím nákladům na obsluhu státního dluhu a vyšším výdajům na obranu. Veřejný dluh na konci roku 2025 dosáhl téměř 89 procent HDP a má dále růst. Vláda proto přistoupila ke škrtům v sociálních dávkách, omezování některých výdajů a zvyšování daní, ani tato opatření však zatím růst zadlužení nezastavila.
1. Ukrajina
- Výdaje: 71,3 % HDP
První místo Ukrajiny je přímým důsledkem ruské invaze a válečného hospodářství. Válka těžce zasáhla průmysl, energetiku i další části ekonomiky, zatímco státní výdaje skokově vzrostly. Většina rozpočtových prostředků směřuje na obranu, nákup vojenského materiálu a obnovu kritické infrastruktury. Země hospodaří s obřím válečným deficitem a celkový dluh v roce 2025 přesáhl 101 procent HDP, zatímco v roce 2021 dosahoval pouze 49 procent. Rozpočtový schodek loni činil téměř 19 procent HDP. Zahraniční finanční pomoc je přitom nezbytná zejména pro výplatu penzí, sociálních dávek a zajištění dalších civilních funkcí státu. Pozice Ukrajiny v čele žebříčku je proto válečnou anomálií, nikoli výsledkem standardního hospodářského modelu.
