Výdaje státu přehledně. Roste obrana, doprava nebo důchody, rozpočtový otloukánek zůstává jasný
Reálné výdaje státního rozpočtu pro letošní rok vzrostly oproti předkrizovému roku 2019 o 135 miliard korun. Ukazují to data Centra veřejných financí. Nárůst výdajů ale není rovnoměrný – většinu prostředků totiž pohltily krize a externí šoky, nikoliv plánované vládní kroky. Mezi nimi zejména covid a ruská invaze na Ukrajině. Shrnujeme zásadní oblasti, ve kterých stát vydává nejvíce, a na kterých naopak šetří.
Šest let vysoké inflace, která dosáhla kumulativně hodnoty 43 procent, podle ekonomů Aleše Bělohradského, Petra Janského a Daniela Sůvy zásadně proměnilo strukturu českých veřejných rozpočtů. Ačkoliv celkové výdaje státního rozpočtu od roku 2019 reálně vzrostly o 135 miliard korun, většina této částky směřovala jen do několika vybraných oblastí. Výdaje na obranu, zdravotnictví, státní dluh, důchody a na dopravu dohromady vzrostly o 233 miliard korun, zatímco ostatní výdaje se reálně snížily o téměř 100 miliard.
Celkový pohled na výdaje státního rozpočtu ale ukazuje, že se kromě inflace stát reálně „zvětšil“ a hodnota státem hrazených služeb je tak ve srovnání s cenami v ekonomice vyšší než před šesti lety. Pokud by tak letos stát zajišťoval stejné služby jako před šesti lety, byl by rozpočet o 135 miliard nižší.
Vláda ovlivnila jen dopravu
Z pěti oblastí, kde výdaje nejvíce narostly, jsou čtyři přímou reakcí na neovlivnitelné události. Výdaje na obranu stouply o 60 miliard korun kvůli válce na Ukrajině. Zdravotnictví spolykalo o 52 miliard víc především kvůli vyšším platbám za státní pojištěnce – položce, která zůstala navýšená i po odeznění pandemie. Výdaje na obsluhu státního dluhu narostly o 43 miliard korun v důsledku rychlého zadlužování a důchody vzrostly o podobnou částku díky valorizačním mechanismům, které je podle autorů studie tlačí vzhůru rychleji než inflace.
Vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu v čase 2019–2025 ve srovnání s inflací a vývojem HDP (index 2019 = 100)
Pozn.: rok 2025 zobrazuje schválený státní rozpočet, předchozí roky představují skutečné výsledky. Zdroj: Monitor státní pokladny, Makroekonomická predikce ČR (MF ČR, leden 2025)
Z pěti hlavních růstových oblastí lze považovat za záměrné politické rozhodnutí jen investice do dopravní infrastruktury. V roce 2025 stát přidá na dopravní stavby 35 miliard korun, a to hlavně prostřednictvím navýšených transferů do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ostatní výdajové skoky jsou podle ekonomů spíše důsledkem krizového vývoje než systematického plánování.
Na kom rozpočet šetří nejvíce?
Ačkoliv současná vláda často zdůrazňuje důležitost vzdělávání, vědy a výzkumu, ve struktuře výdajů se to neprojevuje. Regionální školství sice dostalo o osm miliard víc – hlavně kvůli rostoucímu počtu žáků –, výdaje na vysoké školy ale klesají a celková podpora vědy a výzkumu se v reálných cenách snížila o 13 miliard korun oproti roku 2019.
Veřejné výdaje ale netáhne jen stát. Státní rozpočet pokrývá jen zhruba dvě třetiny všech veřejných výdajů. V některých oblastech, jako je zdravotnictví nebo doprava, je jeho podíl dokonce menší než polovina. Analýzy omezené pouze na státní rozpočet tak poskytují jen část obrazu. Například ve zdravotnictví stát nese stále větší díl nákladů: Jeho podíl na financování veřejných zdravotních pojišťoven vzrostl ze 22 na 30 procent.
