První dva měsíce se silnější korunou připravily ČNB o více než sto miliard.
Posledních 18 miliard korun utratila během šesti dubnových dnů Česká národní banka v boji za slabou korunu. Celkový účet za takřka tři a půl roku trvající období devizových intervencí tak vyšplhal na více než dva biliony korun, tedy částku odpovídající bezmála polovině ročního výstupu české ekonomiky. Více než polovinu z této částky přitom banka vydala během pouhých tří měsíců letošního roku. Podle ekonomů drželi bankéři slabou korunu příliš dlouho, masivními letošními intervencemi navíc položili základ masivním budoucím ztrátám z obrovského množství nakoupených eur.
„Devizové intervence měly být ukončeny už před koncem loňského roku, uvolnění koruny přišlo pozdě,“ soudí ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Kamil Janáček. „Náklady na intervence už dříve než tři měsíce před jejich ukončením vysoce převyšovaly pozitiva slabé koruny, banka bojovala za slabou korunu v okamžiku, kdy už dramaticky rostly ceny v části realitního trhu, ekonomika výrazně sílila a měla nejnižší nezaměstnanost v unii,“ připomíná hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
Ačkoli je koruna dva měsíce po svém uvolnění méně silnou měnou, než předpovídali odborníci, přesto se už její kurz stačil dramaticky promítnout do hospodaření centrální banky. Ztráty ČNB z eur znehodnocených posílením koruny o 2,5 procenta už začátkem června přesáhly sto miliard korun. „Nebýt nahromaděných rezerv, banka by generovala mírný zisk, který by mohla odevzdávat do státního rozpočtu. To je však teď v případě ČNB na řadu let vyloučeno. Lze to označit za cenu, kterou bude Česko platit za udržení cenové stability,“ říká bývalý poradce bankovní rady ČNB a ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Celkové devizové rezervy banky vystoupaly ze zhruba pětiny roční výroby v ekonomice před spuštěním devizových intervencí na sedmdesát procent, podle ekonoma ING Jakuba Seidlera tak Česko nyní patří mezi nejvíce devizami přetékající země světa.
Video: Co jsou devizové intervence
