Akciová rally na hliněných nohách? Indexy trhají rekordy, táhne je ale jen pět vyvolených firem

Vážená e15 investorská komunito, vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Situace v Hormuzském průlivu se bohužel méně nikam neposunula, přičemž obě strany konfliktu si předkládají požadavky, na které ani jedna nejsou ochotny přistoupit. Mezi tím delegace Donalda Trumpa vyráží na setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, kde by měla řešit témata jako cla, Tchaj-wan, Írán a mnohé další. Celou situaci odlehčuje neuvěřitelná jízda amerických akciových indexů, které skoro každý den dosahují stále nových rekordních hodnot. Znamená to, že je ekonomika v pořádku a všem společnostem se daří? To se dočtete v dnešním newsletter.

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jak vidí ČNB vývoj ekonomiky po zbytek roku?
• Co je zarážející na aktuální akciové rally?
• Jaké výsledky očekávat od ČEZ?

Stručně 📻

Mise Peking aneb Trumpova čínská zkouška 

Americký prezident Donald Trump přicestuje ve středu večer středoevropského času do Pekingu na 36hodinový summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Cílem setkání, jehož hlavní část proběhne ve čtvrtek a v pátek, je navázat na loňské obchodní příměří z Jižní Koreje a obnovit stabilnější obchodní vztahy. Šéfa Bílého domu doprovází silná byznysová delegace šestnácti ředitelů velkých amerických korporací, mezi kterými nechybí Elon Musk (Tesla, Space X), Tim Cook (Apple), Larry Fink (BlackRock) či Kelly Ortberg (Boeing). Naopak šéf společnosti Nvidia Jensen Huang pozvánku neobdržel. 

Klíčovým ekonomickým bodem jednání bude snaha o stabilizaci obchodu a uzavření nových dohod. Očekává se, že se bude jednat o čínských nákupech amerických sójových bobů, hovězího masa a letadel, což jsou položky tvořící zhruba 12 procent amerického exportu do Číny. Velké naděje vkládá do summitu zejména Boeing, který s Pekingem vyjednává o masivním kontraktu na nákup až 500 letadel 737 MAX a dalších širokotrupých strojů, což by bylo první velkou čínskou objednávkou tohoto artiklu od roku 2017. Čína naopak disponuje silnou ekonomickou pákou v podobě kontroly nad exportem vzácných zemin, které jsou klíčové pro americký obranný a technologický průmysl. 

Trumpovu vyjednávací pozici však aktuálně limituje probíhající válečný konflikt s Íránem, jelikož se jedná o jeho vůbec první zahraniční cestu od vypuknutí bojů na Blízkém východě. Spojené státy žádají Čínu jakožto strategického partnera Teheránu a historicky největšího odběratele íránské ropy o pomoc s odblokováním klíčového Hormuzského průlivu. Čína bude pravděpodobně naléhat na změnu americké politiky a zastavení prodeje zbraní na Tchaj-wan, což Peking vnímá jako své nejcitlivější jádrové téma. Diskutovat se zřejmě bude i o nedávném překvapivém rozhodnutí čínských úřadů, které zrušily plánovanou akvizici AI startupu Manus společností Meta za dvě miliardy dolarů, což poukazuje na rostoucí sebevědomí Pekingu v bilaterálních vztazích.

Odvážný optimismus ČNB

Bankovní rada České národní banky na svém květnovém zasedání jednomyslně rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních a základní dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na hodnotě 3,5 procenta. Nová makroekonomická prognóza centrální banky předpokládá, že inflace se na jaře sníží k úrovni 2,5 procenta, avšak do konce letošního roku by měla opět mírně vzrůst a přiblížit se hranici tří procent. Trvalejší návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli banka očekává až v průběhu roku 2027. Pokud jde o výkon tuzemského hospodářství, ČNB pro letošek počítá s růstem HDP o 1,4 procenta, přičemž v roce následujícím by mělo oživení zrychlit na 2,7 procenta.Zajímavý je především postoj bankovní rady k aktuálnímu dění ve světě. Guvernér Aleš Michl dal najevo, že ČNB nehodlá přehnaně reagovat na konflikt v Íránu a s ním spojený růst cen ropy. Zdražování pohonných hmot považuje centrální banka spíše za dočasný výkyv, kvůli kterému nechce měnit svou strategii a riskovat tak „udušení” křehkého ekonomického oživení. Tento přístup, který někteří analytici označili za „odvážný optimismus“, trh přijal v klidu a kurz domácí měny po zasedání nijak výrazně nekolísal, když se udržel poblíž úrovně 24,29 za euro.

Krok od vedení Fedu: Senát potvrdil Warshe do bankovní rady

Americký Senát potvrdil tento týden nominaci Kevina Warshe do bankovní rady americké centrální banky. Hlasování skončilo poměrem 51 ku 45 hlasům, přičemž senátoři se rozdělili převážně podle stranické příslušnosti a z demokratů podpořil Warshe pouze John Fetterman z Pensylvánie. Warsh tak získal v bankovní radě mandát na 14 let a nahradí v ní Stephena Mirana, který post zastával pouze dočasně od konce loňského roku.

Tímto krokem Senát zároveň překonal procedurální překážku k dalšímu hlasování, které by mělo Warshe potvrdit přímo do čela Fedu s funkčním obdobím na čtyři roky. Očekává se, že toto navazující hlasování by mohlo proběhnout již ve středu, jelikož mandát současného šéfa Fedu Jeroma Powella vyprší v pátek. Většina demokratů se proti Warshově nominaci stavěla z obavy o zachování nezávislosti centrální banky v otázkách měnové politiky.

Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová označila Warshe za „loutku“ prezidenta Donalda Trumpa, který na Fed dlouhodobě tlačí, aby snižoval úrokové sazby. Sám Warsh během svého potvrzovacího slyšení přislíbil, že bude ve své funkci postupovat zcela nezávisle.

Téma týdne 🗞️

Finanční trhy v uplynulém týdnu prošly znatelným přehodnocením dosavadního výhledu, když počáteční euforii z dobrých čísel z trhu práce velmi rychle vystřídaly obavy ze zrychlující inflace. Zpočátku přitom přicházely pozitivní signály naznačující nečekanou odolnost amerického hospodářství. Podle zveřejněných dat vzniklo v ekonomice Spojených států v dubnu mimo zemědělství celkem 115 tisíc nových pracovních míst. Ačkoliv toto číslo představuje zpomalení oproti březnovým číslům, výsledek dosáhl téměř dvojnásobku odhadů analytiků, kteří počítali s pouhými 62 tisíci místy. Celková míra nezaměstnanosti navíc zůstala stabilní a v souladu s očekáváním trhu setrvala na úrovni 4,3 procenta. 

Naděje na to, že stabilní trh práce podpoří postupné zkrocení cenové hladiny, však vzaly zasvé hned po zveřejnění dubnového indexu spotřebitelských cen. Americká inflace totiž meziročně vzrostla na 3,8 procenta, čímž o 0,1 procentního bodu překonala očekávané tempo růstu. Hlavním důvodem tohoto skoku se staly rostoucí náklady na pohonné hmoty, kdy se průměrná cena benzinu v USA vyšplhala zhruba na 4,50 dolaru za galon z 3,14 dolaru před rokem. Za tímto cenovým vývojem stojí především narušení dodávek v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Íránem, což zároveň vyhnalo cenu americké lehké ropy WTI nad psychologickou hranici 100 dolarů za barel, okolo které se aktuálně pohybuje. „Vzhledem k tomu, že inflace směřuje špatným směrem a trh práce se drží, je velmi nepravděpodobné, že by Fed byl schopen v dohledné době snížit sazby,” tvrdí Chris Zaccarelli ze společnosti Northlight Asset Management.

Aktuálně však platí všeobecná poučka, že „akciový trh není ekonomika”. Navzdory geopolitickým tlakům a zrychlující inflaci se totiž americkým akciovým trhům daří mimořádně dobře. Hlavní akciové indexy, jako jsou S&P 500, technologický Nasdaq 100 či Russell 2000, dokonce vystoupaly na svá nová historická maxima. Samotný index Nasdaq 100 se v pondělí obchodoval téměř 30 procent nad svými letošními minimy, což naznačuje obrovskou důvěru investorů. Tento oslnivý výsledek je poháněn především zdánlivě nezastavitelným boomem kolem umělé inteligence (AI) a strmým vzestupem akcií hlavních čipových hráčů. Robustnost celé rally však narušuje fakt, že polovinu růstu indexu S&P 500 tvoří od začátku dubna pouze pět společností - Amazon, Apple Alphabet, Broadcom, a Nvidia. „Někteří investoři věří, že jsou burzy ve Spojených státech odolné proti válce v Íránu a vysokým cenám ropy. Realita je ale jiná: skutečně odolná je jen hrstka titulů,” komentuje situaci Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti CYRRUS.

Extrémní koncentrace trhu je dnes částečně vnímána i jako obranný mechanismus: investoři se zaměřují na velké technologické společnosti s vysokými hotovostními rezervami a silným cash flow, které dokážou lépe financovat růst i v prostředí vyšších úrokových sazeb. Vidina budoucích zisků z umělé inteligence, do jejíž infrastruktury má jen letos přitéct přes 700 miliard dolarů, se pro finanční svět stala aktuálně podstatnějším faktorem než současná výše sazeb Fedu. Některé společnosti již nejsou schopné kapitálové výdaje financovat pouze ze svého cashflow a například Alphabet proto přistoupil k emisi nového dluhu v objemu 17 miliard dolarů, aby si zajistil dominanci v AI éře, což však trh interpretuje spíše jako potvrzení budoucí hodnoty, než varovný signál zadlužování. Historická zkušenost sice varuje, že nůžky mezi cenami aktiv a ekonomickou realitou se dříve či později zavřou, nicméně současná dynamika kapitálových toků ukazuje, že trh je v tuto chvíli ochoten ignorovat přítomnost ve prospěch sázky na technologickou transformaci. Akciová rally tak pokračuje v režii několika vyvolených jmen, zatímco zbytek ekonomiky trpělivě vyčkává, zda se slibovaná efektivita umělé inteligence nakonec skutečně propíše i do reálných čísel mimo technologický sektor. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Dřív je profesionálové z Wall Street označovali za „hloupé peníze“ - dnes už je ale nemohou ignorovat, a dokonce je musí sami kopírovat. Drobní investoři vyzbrojení aplikacemi v mobilu dnes stojí za neuvěřitelnými 37 procenty všech denních obchodů na amerických burzách. Z pandemické zábavy se stala síla, která zachraňuje trhy před propady a nutí politiky i fondy hrát podle jejích pravidel. Přečtěte si, jak retailoví investoři navždy změnili Wall Street na webu e15.

Dvě minuty před kamerou na prostém modrém pozadí – víc Jerome Powell nepotřeboval, aby v jediném okamžiku zpečetil svůj historický odkaz. Zatímco dřív centrální bankéři úzkostlivě střežili svou apolitičnost, šéf Fedu se musel vydat na osmiletou „politickou horskou dráhu“ a čelit přímému vyšetřování z dílny administrativy Donalda Trumpa. Jeho veřejný vzdor proti ministerstvu spravedlnosti se stal symbolem boje za nezávislost nejmocnější finanční instituce světa. Přečtěte si fascinující příběh o tom, jak Jerome Powell ubránil Fed před politickým tlakem v článku na Bloomberg.

Osobnost týdne 👑

Thomas Rowe Price Jr. (1898-1983) byl legendárním americkým investorem, finančníkem a vizionářem, který je ve světě financí dodnes uctíván jako „otec růstového investování“. Je zakladatelem investiční společnosti T. Rowe Price, ze které vybudoval globálního giganta v oblasti správy aktiv. Zásadně změnil pohled trhu na to, jak vybírat akcie, a zavedl etičtější modely odměňování pro makléře, které upřednostňovaly zájmy klientů.

Ačkoliv se stal legendou Wall Street, jeho akademické zázemí nemělo s ekonomií nic společného. V roce 1919 úspěšně odpromoval na prestižní Swarthmore College v Pensylvánii, kde získal bakalářský titul v oboru chemie. Právě tento vědecký, analytický a badatelský přístup k řešení problémů si později přenesl do světa financí, což mu poskytlo obrovskou výhodu při fundamentálních analýzách firem. Jeho vůbec první zaměstnání bylo v chemické laboratoři společnosti DuPont. Záhy však zjistil, že ho mnohem více fascinují finanční trhy a investování.

Ve dvacátých letech 20. století proto změnil obor a nastoupil do makléřské společnosti Mackubin, Goodrich & Co. v rodném Baltimoru. Zde se sice úspěšně vypracoval, ale začal být silně nespokojený s tehdejším obchodním modelem trhu. V té době byli makléři placeni výhradně z provizí za realizované obchody - měli tedy motivaci nutit klienty k neustálému nákupu a prodeji akcií bez ohledu na to, zda to pro ně bylo výhodné. Price to považoval za střet zájmů a v roce 1937 proto firmu opustil a založil si vlastní společnost T. Rowe Price Associates. Zavedl v ní tehdy revoluční a mnohem férovější přístup: začal si účtovat poplatky založené výhradně na objemu spravovaného majetku. Pokud tedy bohatl klient, bohatla i jeho firma.

Do historie se zapsal především tím, že zpopularizoval a zavedl do praxe koncept „růstového investování“. V době, kdy se většina investorů upínala na zavedené průmyslové podniky vyplácející vysoké dividendy, Price se zaměřil na inovativní společnosti se schopným vedením, u kterých očekával, že jejich zisky i tržby porostou mnohem rychleji než inflace a zbytek ekonomiky. Na základě této filozofie spustil v roce 1950 svůj první podílový fond – T. Rowe Price Growth Stock Fund, který zaznamenal obrovský úspěch. Následně v roce 1960 přidal New Horizons Fund, jenž se jako jeden z prvních fondů na trhu zaměřoval cíleně na malé, rychle rostoucí společnosti. Thomas Rowe Price Jr. zemřel v roce 1983 ve věku 85 let, dnes zůstává především jeho obrovský odkaz a byznys, který po sobě zanechal. Společnost T. Rowe Price Group je v současnosti jedním z největších správců aktiv na světě.

Graf týdne 📊

Pokud někdo těží z aktuální horečky ohledně umělé inteligence, tak je to právě Advanced Micro Devices (AMD). Silně to podtrhuje vývoj od začátku dubna, kdy akcie vzrostly až o 126 procent, přičemž pouze zveřejnění výsledků za první kvartál posunulo akcie o 18 procent výše. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst.