Super El Niño může i Evropě zařídit extrémní léto. Vedra, sucha a lesní požáry už nejsou jen problémem jihu
- Teploty oceánů včetně evropských moří nebezpečně rychle rostou.
- Střední Evropu potrápilo suché jaro a přijít mohou i letní vedra.
- Lesní požáry neohrožují zdaleka jen jih kontinentu, loni shořely rekordní plochy i v Německu a na Slovensku.
Vědci varují, že meteorologický jev El Niño může být letos nejsilnější za dekádu, a možná dokonce vůbec nejhorší v historii. Tvrdí, že klimatické změny způsobené člověkem tento fenomén umocňují. Pokud se jejich varování vyplní, bude přicházející léto velmi teplé a přinesou ho vlny veder. V důsledku toho hrozí i Evropě další sucha a lesní požáry, které mohou poškodit lidské zdraví, zemědělství a zasadit další ránu cestovnímu ruchu.
Evropa je centrem globálního oteplování
Evropa je podle nedávné analýzy meteorologické služby EU Copernicus nejrychleji se oteplujícím kontinentem, hůře je na tom už jen oblast Arktidy. Loni nejméně 95 procent starého kontinentu zaznamenalo nadprůměrné teploty. Nezvyklá vedra panovala na jeho severu, několik zemí v této oblasti tak zažilo nejteplejší nebo druhý nejteplejší rok v historii. Island evidoval druhý největší úbytek ledovců za dobu měření.
„Subarktická Fennoskandinávie zažila v červenci nejdelší vlnu veder v historii měření, která trvala tři týdny. Během tohoto období dosáhly teploty v blízkosti a uvnitř polárního kruhu 30 stupňů Celsia a tuto hranici i překročily, přičemž maximum 34,9 stupně Celsia bylo naměřeno v obci Frosta v Norsku,“ uvedl Copernicus s odkazem na oblast zahrnující tři severské země a část Ruska.
Teploty mořské hladiny v evropském regionu loni dosáhly už čtvrtý rok po sobě nejvyššího ročního průměru v historii měření. A letos to nejspíš nebude jiné. Samantha Burgessová z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) na konci minulého týdne uvedla, že světové teploty mořské hladiny byly v posledních dnech jen těsně pod historickými maximy z roku 2024. „Je otázkou dní, než se opět vrátíme k rekordním teplotám oceánské hladiny,“ řekla agentuře AFP.
El Niño může zaskočit svět nezvyklým počasím
V tomto roce by k extrémům mohl přispět nezvykle silný meteorologický jev, který se objevuje jednou za dva až sedm let a trvá devět až dvanáct měsíců. Otepluje vody středního a východního Pacifiku a způsobuje sucha i záplavy v některých částech světa. Světová meteorologická organizace (WMO) očekává, že se El Niño rozvine už v období od května do července.
„Po období neutrálních podmínek na začátku roku jsou klimatické modely nyní silně sladěny a existuje vysoká jistota ohledně nástupu El Niña, v dalších měsících bude následovat jeho zesílení,“ míní představitel organizace Wilfran Moufouma Okia. WMO očekává, že v období květen až červenec budou i teploty zemského povrchu téměř všude nadprůměrné. „Signál je obzvláště silný pro jižní část Severní Ameriky, Střední Ameriku a Karibik, stejně jako pro Evropu a severní Afriku,“ tvrdí.
„Myslím, že budeme svědky meteorologických jevů, jaké jsme v moderní historii nikdy předtím neviděli,“ varuje podle Euronews Jeff Berardelli, meteorolog a klimatický specialista stanice WFLA-TV na Floridě. Pokud Tichý oceán uvolňuje velké množství tepla, silně ovlivňuje klimatický systém a způsobuje ničivé projevy počasí, vysvětluje Berardelli. El Niño ale zároveň tlumí hurikánovou sezonu v Atlantiku.
Lesní požáry mají horší vliv na lidské zdraví než doprava
Patrně nejvíce se odborníci letos obávají vzniku požárů v přírodě. Některé části světa, například Afrika a Asie, se s nimi už potýkají v nezvyklé míře. Od začátku letošního roku spálily lesní požáry celosvětově více než 150 milionů hektarů, tedy dvojnásobek toho, co shořelo ve stejném období roku 2024. „Tento rychlý začátek v kombinaci s předpovědí El Niña znamená, že míříme k obzvláště těžkému roku,“ řekl Reuters Theodore Keeping z Imperial College London. „Pravděpodobnost škodlivých extrémních požárů by mohla být nejvyšší, jakou jsme v nedávné historii zažili, pokud se vyvine silné El Niño,“ dodal.
Odborníci přitom poukazují na to, že zplodiny z lesních požárů jsou velmi nebezpečné pro lidské zdraví. „Kouř z lesních požárů není běžné znečištění,“ zdůraznila pro Deutsche Welle lékařka Jemilah Mahmoodová ze Sunway Centre for Planetary Health v Malajsii. Vysvětluje, že jemné částice z kouře mohou být pro zdraví až desetkrát škodlivější než emise z dopravy.
Studie britského lékařského časopisu The Lancet z roku 2024 konstatovala, že 1,5 milionu úmrtí ročně souvisí se znečištěním ovzduší. Analýza uvádí, že jejich počet v nadcházejících letech vzroste, protože změna klimatu povede k častějším a intenzivnějším lesním požárům. Už loni Evropa zaznamenala rekordní spálenou plochu i nejvyšší emise z těchto požárů. Tehdy shořelo území přesahující rozlohu Kypru.
Suchá střední Evropa trpí
Nejdramatičtější situace byla v Portugalsku a ve Španělsku, kde katastrofy působily škody v zemědělství i turistice. Studie dopadů lesních požárů na Portugalsko, Španělsko, Itálii a Řecko z roku 2023 uvádí, že tyto události způsobují jihu Evropy v průměru ekonomické ztráty ve výši 13 až 21 miliard eur ročně. I některé severněji položené země, jako jsou Německo a Slovensko, ale loni zaznamenaly nejničivější sezonu v historii.
Česko se v uplynulých týdnech potýkalo s velkým suchem, příchod srážek ho ale zmírnil. „Půdní sucho v Čechách se zmírnilo v oblasti západních a severních Čech, na třetině území republiky však stále zůstává extrémní v porovnání s dlouhodobými hodnotami,“ konstatoval v úterý web Intersucho. Nedávný požár v Českém Švýcarsku pak odborníci považují za další varování, že podobné události už nebudou pouze doménou jihu Evropy a mohou se v létě častěji opakovat i ve střední Evropě.
Nebývalé jarní sucho se přitom zdaleka nedotklo jen České republiky. Zasáhlo i Slovensko, Rakousko, Maďarsko a části Polska. Oblast Velké dunajské nížiny se obává potíží s vodou. Agrometeorologická analýza společnosti HungaroMet varovala, že letošní duben přinesl ze zemědělského hlediska obzvlášť špatné počasí s téměř nulovými srážkami.
V loňském roce bylo v Maďarsku suchem postiženo více než půl milionu hektarů půdy a pojišťovny vyplatily odškodnění ve výši téměř 40 miliard forintů (zhruba 2,7 miliardy korun). Letošní rok by mohl být ještě horší, jelikož 90 procent půdy bylo ohroženo suchem už na začátku května. Strana Tisza, která zvítězila v dubnových volbách, chce realizovat nové programy na ochranu vody za účasti obyvatel a místních zemědělců.
