Konec stabilizačního prvku. Jak rostoucí výnosy japonských dluhopisů ohrožují globální trhy
- Dobré výsledky technologického gigantu Intel zastínil neuspokojivý výhled a výrobní problémy.
- Končí éra japonské dluhopisové jistoty, investoři jsou nervózní z vyšších výnosů.
- Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) přepsala tabulky evropského byznysu.
Vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Až do středečního odpoledne byla nálada na trzích velmi nejistá kvůli projevu amerického prezidenta na Světovém ekonomickém fóru, který však nakonec dopadl relativně dobře, což se ale nedá říct o americkém dolaru. Trhy si ve čtvrtek oddechly a hned v pátek je čekala další významná událost – zbrojařská společnost Czechoslovak Group vstoupila na burzu. Pojďme se společně podívat na události uplynulého týdne.
V tomto vydání se dozvíte ✅
- S jakými problémy se potýká Intel
- Jaké cenovky by se mohly dočkat akcie CSG v rámci roku
- Jaké jsou následky Trumpova projevu na Světovém ekonomickém fóru
Stručně 📻
Studená sprcha pro Intel. Dobré výsledky zastínil neuspokojivý výhled a výrobní problémy
Snaha amerického technologického giganta Intel o návrat na výsluní utrpěla ránu. Akcie společnosti se od čtvrtečního zveřejnění hospodářských výsledků za čtvrtý kvartál propadly o drastických 21,5 procenta. Samotný závěr roku 2025 vypadal na papíře solidně. Intel vykázal za čtvrté čtvrtletí tržby ve výši 13,67 miliardy dolarů, čímž překonal předpoklady analytiků. Ještě výraznější byl úspěch v ziskovosti – očištěný zisk na akcii dosáhl 0,54 USD, zatímco trh očekával pouze 0,45 USD. Pozitivní čísla však byla okamžitě zastíněna výhledem na první čtvrtletí 2026. Vedení firmy očekává tržby pouze v rozmezí 12,2 až 13,2 miliardy dolarů, což je hluboko pod odhadem trhu a ještě dramatičtější propad se čeká u zisku na akcii, kde firma predikuje pouhých 0,13 USD oproti očekávaným 0,33 USD.
Výprodej spustilo vystoupení generálního ředitele Lip-Bu Tana, který představil neuspokojivý výhled a otevřeně přiznal, že se firma potýká s vážnými výrobními problémy. Konkrétně jde o nízkou výtěžnost výroby, což v praxi znamená, že z výrobních linek sjíždí příliš mnoho zmetků a málo funkčních čipů, což vede k nedostatku produktů na trhu v době, kdy je po nich poptávka. Problémy se však se neprojevují ve všech divizích stejně – zatímco oddělení datových center s tržbami 4,7 miliardy dolarů mírně překonalo očekávání, klíčová divize klientských počítačů (Client Computing) zklamala s tržbami 8,2 miliardy dolarů právě kvůli neschopnosti dodat dostatek čipů. Situace je varovným signálem i pro americkou vládu, která na Intel sází jako na pilíř své strategie obnovy domácí výroby polovodičů.
Konec japonské dluhopisové jistoty
Japonské státní dluhopisy byly po dlouhá léta považovány za kotvu globálního dluhového trhu. Jejich extrémně nízké výnosy působily jako stabilizační prvek, který tlačil dolů náklady na vládní půjčky po celém světě. Tato éra však zřejmě definitivně končí. V polovině ledna výnosy čtyřicetiletých japonských dluhopisů poprvé po více než třech desetiletích překročily hranici čtyř procent, což je signál, který investory znervóznil a vyvolal obavy z šíření volatility na globální trhy. Hlavní příčinou tohoto zvratu je změna strategie japonské centrální banky. Ta po léta dominovala trhu a vlastnila více než polovinu státního dluhu, čímž uměle udržovala výnosy na nízkých úrovních. Nyní, když Japonsko opouští období deflace, BOJ omezuje své masivní nákupy dluhopisů a na trhu tím vzniká mezera na straně poptávky, kterou ostatní kupci nedokáží dostatečně rychle zaplnit.
Situaci dále komplikuje fiskální politika premiérky Sanae Takaičiové, která plánuje snížení daní a rozsáhlé stimulační balíčky. Tyto kroky budou pravděpodobně vyžadovat emitování dalších státních dluhopisů, což zvyšuje nabídku v době, kdy poptávka slábne. Výsledkem je nezvyklá volatilita a několik neúspěšných aukcí státního dluhu, což zvyšuje výnosy dluhopisů. Investoři se obávají, že tento trend prodraží půjčky pro japonskou vládu, firmy i domácnosti a způsobí „papírové” ztráty velkým institucím, jako jsou pojišťovny, které drží obrovská portfolia domácích dluhopisů. Čtyři největší japonské pojišťovny již vykázaly nerealizované ztráty ve výši přibližně 60 miliard dolarů. Globální riziko spočívá v tom, že růst výnosů v Japonsku není izolovaný a vyšší výnosy doma mohou přimět japonské investory ke stahování kapitálu ze zahraničí, což by mohlo tlačit na růst úrokových sazeb i v USA a v Evropě. Bank of Japan se tak ocitá v pozici, kdy musí balancovat mezi potřebou zvyšovat sazby kvůli kontrole inflace a nutností stabilizovat trh dluhopisů, aby předešla rozsáhlejším finančním otřesům.
Nemovitostní fondy
Na e15 vznikla nová, vizuálně sjednocená podoba přehledu nemovitostních fondů, která nabízí výrazně lepší orientaci v tomto oblíbeném investičním segmentu. Platforma staví na strukturovaných datech, pravidelných aktualizacích a porovnání klíčových ukazatelů, které jsou pro hodnocení fondů relevantní. Součástí je také širší kontext – vývoj tržních trendů, změny ve strategiích jednotlivých fondů, pohyb kapitálu a další momenty, které stojí za pozornost investorů i profesionálů sledujících realitní trh. Ty vám pravidelně na e15 shrnujeme v našich článcích. Platforma se snaží o ucelený zdroj informací, který v českém prostředí dlouhodobě chyběl a který umožňuje lépe číst dynamiku tohoto odvětví. Díky platformě si tak svého investičního fondového partnera najdete přehledně a jednoduše. Přehled nemovitostních fondů od e15 najdete zde.
Téma týdne 🗞️
Uplynulý týden na finančních trzích by se dal s nadsázkou označit za učebnicový příklad toho, jak politika ohýbá ekonomickou realitu. Investoři prožili pět dní, které začaly přetrvávajícím strachem z transatlantické obchodní války a skončily nákupní euforií, jíž vévodily drahé kovy a historický úspěch českého kapitálu v Amsterdamu. Ještě na začátku týdne se světové trhy obávaly 1. února, jelikož americký prezident Donald Trump hrozil zavedením desetiprocentních cel (s výhledem zvýšení na 25 procent) na osm evropských zemí, pokud Dánsko neprodá Grónsko Spojeným státům. Evropa kontrovala tuto hrozbu přípravou odvetných cel na americké zboží v hodnotě 109 miliard dolarů, zahrnující citlivé položky jako bourbon či letadla Boeing. Zlom přišel ve středu ve švýcarském Davosu, kde Trump po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil, že odstupuje od plánovaného zavedení cel, přičemž důvodem má být blíže nespecifikovaná „rámcová dohoda“. Trumpova rétorika se změnila a původní výhružka, že se nebude bát k získání ostrova použít sílu, se proměnila v tvrzení, že „situace skončí rozumným způsobem”.
Přihlaste se k odběru newsletterů na e15
Chcete pokračovat ve čtení tohoto nebo dalších newsletterů z tvorby e15. Přihlaste se k jejich odběru a budete je pravidelně dostávat do své e-mailové schránky. Čtete newslettery raději u nás na webu? Zaregistrujte se prosím níže.
Tento manévr naznačuje Trumpův modus operandi pro druhé funkční období, kdy hrozba extrémním krokem vytvořila páku k vynucení ústupků, přičemž z nejhoršího scénáře sešlo a znovu se zde uplatnil princip TACO. Evropská unie na uvolnění napětí reagovala okamžitým pozastavením odvetných cel a očekává se i odblokování obchodní dohody s USA. Paradoxem týdne se stala reakce komoditních trhů, kdy investoři obvykle při poklesu geopolitického rizika opouštějí bezpečné přístavy, avšak tentokrát nastal pravý opak. Zlato poprvé v historii prorazilo psychologickou hranici 5 000 USD za trojskou unci a stříbro dosáhlo rekordních hodnot přesahujících 100 USD (k úterku se zlato dostalo až na 5 109 USD a stříbro na 117 USD za trojskou unci). Za tímto pohybem stojí mix faktorů v čele se slabým dolarem, který oslabuje navzdory globální nejistotě a z celého týdne odchází jako poražený. Dolarový index odepsal během minulého týdne 2,4 procenta a aktuálně se nachází na úrovních z loňského září. Růst cen kovů dále podporují relativně nízké sazby a očekávání jejich dalšího poklesu. V tomto roce by podle nástroje FedWatch mělo dojít ke dvěma snížením na výslednou úroveň 3 - 3,25 procenta. V případě stříbra pomáhá i masivní průmyslová poptávka, jelikož je kvůli svým vlastnostem při výrobě polovodičů a baterií těžko nahraditelné.
Závěr týdne pak patřil události, která přepsala tabulky evropského byznysu, když IPO zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) na burze v Amsterdamu skončilo absolutním triumfem. Poptávka investorů převýšila nabídku čtrnáckrát a akcie hned první den posílily o 30,1 procenta na 791 korun, čímž se CSG s tržní kapitalizací 734 miliard korun stala nejhodnotnější českou firmou a sesadila z trůnu ČEZ. Třiatřicetiletý Michal Strnad se tak stal nejbohatším Čechem s odhadovaným majetkem ve výši 764 miliard korun dle agentury Bloomberg. „Načasování emise hraje klíčovou roli. Výdaje na obranu v zemích NATO strukturálně rostou a vojenská technika má vysokou poptávku, zejména v kategoriích, na které se CSG specializuje. Zároveň se evropské obranné akcie obchodují za zvýšené valuace, což odráží silný zájem investorů o společnosti s robustními zakázkovými knihami a jasnou perspektivou růstu. Prodejní struktura CSG tuto pozici jasně ilustruje: přibližně 42 procent tržeb je spojeno s Ukrajinou a 43 procent se zbytkem Evropy, což podtrhuje expozici skupiny vůči současnému evropskému zbrojnímu cyklu,” okomentoval celou událost analytik eToro Jean-Paul van Oudheusden.
Co by vám nemělo uniknout 🚨
💥 Zbrojení je ve světě tématem číslo jedna a vstup Czechoslovak Group na burzu to potvrdil extrémním převisem poptávky. Akcie se okamžitě stala kultovní záležitostí a prvotní investoři si připsali tučné zisky, nicméně aktuální ocenění už převyšuje průměr sektoru. Co se stane, až vyprší lock–up perioda pro velké akcionáře a je reálný útok na hranici 1000 korun za akcii? To a mnohem více si přečtěte v článku na webu e15.
💥 Tradiční poučky finančních trhů přestávají platit. Spojené státy stojí na prahu další vládní uzávěry, což by teoreticky mělo nahrávat dolaru, ale realita je opačná – americká měna paradoxně oslabuje. Do již napjaté situace vstupuje eskalace konfliktu s Íránem, kde přesuny vojenské techniky naznačují, že případný úder by nebyl blesková akce, ale trval by podstatně déle. Jaký vliv může mít kombinace těchto faktorů na finanční trhy? Dočtete se na webu Roklen24.
Osobnost týdne 👑
Mark Minervini (*1962) je ikonou moderního akciového obchodování a dvojnásobným šampionem prestižní soutěže U.S. Investing Championship, který si vydobyl status legendy díky svým fenomenálním konzistentním ziskům. Do povědomí investičního světa se zapsal jako jeden z „Market Wizards“ a jeho příběh je definicí amerického snu o „self-made“ úspěchu. Bez dokončeného vysokoškolského vzdělání a s minimálním kapitálem vyvinul v 90. letech unikátní strategii SEPA (Specific Entry Point Analysis), která kombinuje technickou a fundamentální analýzu. Minervini je proslulý svým koncept „Volatility Contraction Pattern“ (VCP), který mu pomáhá v identifikaci akcií těsně před jejich silným růstem. Jeho odkaz spočívá i v inspiraci, kterou dává drobným investorům. Minervini neustále zdůrazňuje, že trading není o predikování budoucnosti nebo o tom mít pravdu, ale o nekompromisním řízení rizika a potlačení ega. Svou filozofii, že „pokud nevsadíte, nemůžete vyhrát, ale pokud ztratíte všechny žetony, nemůžete vsadit“, předává dál skrze své semináře a knihy, mezi které se řadí populární publikace Trade Like a Stock Market Wizard.
Graf týdne 📊
Graf geografického rozložení japonských investic jasně ilustruje, proč je současný výprodej na japonském dluhopisovém trhu bezprostřední hrozbou pro globální finanční stabilitu, a zejména pro Spojené státy. Ukazuje totiž masivní expozici japonských investorů vůči americkým aktivům, která z USA činí dominantní cíl japonského kapitálu. Tato extrémní koncentrace znamená, že pokud rostoucí výnosy domácích dluhopisů přimějí japonské instituce k repatriaci prostředků, bude Wall Street čelit masivnímu odlivu likvidity. Graf zároveň odhaluje významnou roli Kajmanských ostrovů, což indikuje velký objem spekulativních „carry trade“ obchodů; ty se při růstu sazeb v Tokiu stávají nerentabilními a hrozí jejich nucená likvidace, což by na trhy vneslo další vlnu volatility.

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den!













