Ukončení provozu uhelných elektráren není jisté. Geopolitická krize je může vrátit do hry, řekl Tykač
- Válka na Blízkém východě a krize na trhu s plynem ovlivňují cenotvorbu i strategické plány v české energetice.
- Ve hře je prodloužení provozu elektráren skupiny Sev.en, které se její majitel Pavel Tykač chystal uzavřít.
- Tento scénář má však stále mnoho nejistot.
Válka v Íránu a s ní spojené napětí na trhu s plynem dělá těžkou hlavu energetikům po celém světě. V Česku to znamená, že uhlobaron Pavel Tykač bude nadále zvažovat provoz svých uhelných elektráren, které hodlal uzavřít. V podcastu Štěpení to uvedl sám jeden z nejbohatších Čechů s tím, že jediným rozhodujícím faktorem je dnes právě vývoj na Blízkém východě.
„Hormuzský průliv je zablokovaný, a aby do Evropy začal znovu proudit plyn, musí se situace vyřešit velmi rychle. Pokud se průliv neotevře v dohledné době, uvidíme trojciferné ceny plynu,“ sdělil Tykač s tím, že takový vývoj by měl dopad i do ekonomiky jeho elektráren.
Pokud se situace neuklidní a plynu bude nedostatek, dávalo by podle něj smysl výrobu v elektrárnách prodloužit. „Jenže k tomu nestačí jen popáté změnit rétoriku směrem k zaměstnancům. Potřebujete si také zajistit rentabilní výrobu elektřiny. Naše roční náklady činí přes šest miliard korun a nemáme jistotu příjmů. Nemůžeme nechat elektrárny běžet s rizikem, že se situace v Hormuzu za pár měsíců uklidní, ceny spadnou a nám zůstanou jen vysoké náklady bez výnosů,“ popsal možná rizika Tykač.
Zajistit objem elektřiny z těchto významných elektráren je přitom podle něj složité a riskantní. Klíčové je odhadnout také správné načasování. „Moje upřímná odpověď na to, zda budou naše elektrárny pokračovat, tedy zní: Nevím,“ uzavřel toto téma Tykač.
Ceny se změnily
Momentálně se roční kontrakt dodávky elektřiny na burze prodává za zhruba 97 eur za megawatthodinu, o zhruba dvě procenta dráž než na konci listopadu, kdy Tykač svůj záměr ohlásil. Cena emisní povolenky je ale o 15 procent nižší, když stojí zhruba 69 eur.
U teplárny Kladno je podle Tykače situace trochu jiná kvůli dodávkám tepla, které nelze rychle nahradit. Zachování provozu teplárny je proto přece jen o trochu pravděpodobnější, byť stále nejisté. Jasněji by podle něj mohlo být do konce dubna.
Potřebu Tykačových zdrojů z hlediska zabezpečení tuzemské energetiky zkoumal v lednu provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Ten na základě své analýzy doporučil dočasně zachovat provoz pouze dvou z celkem čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. Uzavření elektrárny Počerady a uhelné části teplárny Kladno podle provozovetele naopak síť neohrozí.
Společnost ČEPS v době rozhodnutí ještě řídil Martin Durčák, kterého do vedení jmenoval Andrej Babiš v roce 2019. Nyní ho na základě vzájemné dohody mezi Durčákem a akcionářem, tedy ministerstvem průmyslu, odvolala dozorčí rada společnosti. Důvody nespecifikovala.
Rada zároveň s účinností od 1. dubna zvolila členem představenstva Jana Kalinu, který zastával pozici předsedy představenstva před Durčákem. Zda se má stát znovu předsedou představenstva, zatím žádná ze stran nepotvrdila. Stejně tak není jasné, jestli bude nové vedení k zavírání elektráren opatrnější.
Tykač přitom neskrývá, že vlastní více než tříprocentní podíl v polostátní skupině ČEZ, kterou chce vláda restrukturalizovat. Podle Tykačova vyjádření v podcastu Štěpení existuje skupina investorů s podílem vyšším než deset procent, která může případné zestátnění zablokovat, pokud jim bude připadat nabídka na výkup nevýhodná nebo neadekvátní.
