Adžanta a Éllóra – skalní komplexy v nitru Indie | E15.cz

Adžanta a Éllóra – skalní komplexy v nitru Indie

Éllóra. Několikapatrové komplexy s hinduistickými, buddhistickými a džinistickými prvky ohromují svou monumentálností a zdobností
Éllóra. Několikapatrové komplexy s hinduistickými, buddhistickými a džinistickými prvky ohromují svou monumentálností a zdobností
• 
ZDROJ: Marian Hronek

Marian Hronek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Aurangabád Existuje úsloví, že Indii si člověk buď zamiluje a celý život se tam vrací, anebo na ni zanevře. Rozhodně si lze stěží představit, že by někoho nechala lhostejným. Je to země extrémů, a to v mnoha ohledech. Najdeme v ní himálajské štíty, vyprahlý Rádžastán, úrodné nížiny kolem Gangy i přímořská letoviska v Goa. Prastará města plná opuštěných chrámů i betonové džungle přelidněných velkoměst.

Problémem pro turisty je hlavně nesmírná rozlehlost tohoto subkontinentu a z toho plynoucí dilema, pro kterou oblast se rozhodnout. Adžanta a Éllóra jsou méně známá, nicméně pozoruhodná místa. Obě jsou na seznamu UNESCO a nacházejí se v indickém státě Maháráštra, jehož hlavním městem je Mumbai (dříve Bombaj). Odtud je třeba dostat se do Aurangabádu, vzdáleném hodinu letu nebo osm hodin vlakem. Prakticky v každém hotelu poskytnou informace o možnostech přepravy ke zmíněným památkám. Lze si půjčit motorku i najmout řidiče s klimatizovaným autem. Vše se dá pohodlně stihnout během jednoho dne. Nejlepší doba pro cestování je od listopadu do února.

Kamenné dědictví

Adžanta je od Aurangabádu vzdálená asi sto kilometrů a je rozlehlejší i starší než Éllóra. Je to údolí ve tvaru podkovy, kde je ve skalách vyhloubeno množství svatyní a klášterů. První z nich vznikaly zhruba dvě stě let před naším letopočtem a sloužily buddhistickým mnichům. O staletí později se komplex rozšiřoval – přesněji řečeno prohluboval – za přispění džinistů a hinduistů. Nejde o žádné primitivní jeskyně, dávní řemeslníci vytesali ve skalách překrásné prostory se zdobenými sloupy, sochami a reliéfy. Dodnes jsou také zachované části pestrobarevných fresek. Kvůli obavám z poškození jsou osvětleny velmi spoře, dříve však v těchto třiceti jeskyních, ozářených množstvím olejových lamp, panoval čilý ruch. Odhaduje se, že někdy v půlce prvního tisíciletí byl komplex postupně vylidněn a po nějaké době zapomenut. Zarostl džunglí a znovu ho objevil až v roce 1819 britský důstojník John Smith, který v těchto končinách lovil tygra.

Éllóra vznikala o několik set let později. Také zde jsou zastoupeny buddhistické, džinistické a hinduistické prvky. Pro návštěvníka je především zajímavé, že po dlouhém obcházení Adžantských jeskyní ho pohled na několikapatrové komplexy Éllóry znovu přivede k němému úžasu. Určitě tedy stojí za to navštívit obě místa.

ilustrační foto Autor: Marian Hronek

Muži, ženy a zvířata

Na rozdíl od turisticky vyhlášenějších destinací zde cizinci tvoří jen malý zlomek návštěvníků, což v člověku prohlubuje pocit cizokrajnosti. Pohled na ženy oděné do pestrobarevných sárí zde, daleko od všední indické reality, evokuje svět pohádek. S muži je to horší, kromě mladíků v džínsách dodržuje každý seriózní kombinaci světlé košile a kalhot s puky. K tomu neodmyslitelně patří knír, za který prý policisté dostávají příplatek, protože vypadají hrozivěji. Indové si s cizinci velmi rádi povídají. Na obligátní otázky „Z jaké země jste?“, „Jaký je váš mateřský jazyk?“ či „Jak dlouho jste v Indii?“ odpovídá turista i dvacetkrát denně. Když se ale chcete na něco zeptat vy, je na místě velká obezřetnost. Ačkoli je angličtina vedle hindštiny úředním jazykem Indie, mnozí lidé znají právě jen ty zmíněné otázky a univerzální frázi „Yes sir!“ To už nejednoho cestovatele přivedlo do nezáviděníhodné situace, protože leckterý indický školák ji používá za jakýchkoli okolností bez ohledu na význam otázky. Doporučuje se tedy klást dotazy rafinovanější, případně si informaci ověřit z více zdrojů.

ilustrační foto Autor: Marian Hronek

Co v Indii téměř nelze zažít, je samota. Všude jsou lidé a podél cest je možné vidět řemeslníky při práci, pokřikující prodavače, zametající ženy nebo malé kluky míchající cosi v hrncích. Silnice jsou plné cyklistů, rikš i motorikš, vozíků tažených osly nebo pomalovaných a věčně troubících nákladních aut. Oblíbená motorka slouží k přepravě často až pětičlenné rodiny. Na smysly útočí nejen množství barev a zvuků, ale i vůní a pachů. Zbožní hinduisté mají téměř všude chrámky, svatyně nebo oltáříky – nezřídka vyšperkované blikajícími diodami – a zapalují zde vonné tyčinky. V davu se rozvážným krokem procházejí krávy, ve stínu podřimují psi. Nad hlavou se ozývá štěbetání desítek zelených papoušků. A jsou místa, kde žijí tlupy opic, které nejenže se člověka nebojí, ale jsou přímo drzé.

V Aurangabádu nestojí za to strávit více než dvě noci. Ideální je přiletět navečer, druhý den vyrazit na objížďku jeskyní a třetí den věnovat prohlídce města a obchodů s rukodělnými výrobky. Za vidění zde stojí pevnost Daulatabád a takzvaná menší sestra slavného Tádž Mahalu. Toto mauzoleum nazývané Bibi-Ka-Maqbara postavil v sedmnáctém století mughalský princ Azam Khan pro svou matku. Město je proslulé výrobou pestrobarevných tkanin z hedvábí a bavlny. Také se zde vyrábějí škodovky pro indický trh.

ilustrační foto Autor: Marian Hronek

Užitečné informace

Co si koupit

Indie je proslulá čajem, kořením a látkami. Nejvíce se cení čaj z vyšších poloh (Dárdžiling, Assam), nicméně Indové pijí sladký čaj s kořením a mlékem. Dále je zde velká nabídka rukodělných výrobků, jako sošky lidí, zvířat a božstev ze dřeva, kovu i kamene, kazety vykládané velbloudí kostí nebo i nábytek, který prodejci nabízejí včetně zajištění přepravy do zámoří.

Co ochutnat

Nejobvyklejším indickým jídlem je thálí podávané na velkém plechovém tácu s množstvím různě kořeněných omáček, čatní a jogurtu, s kopečkem rýže a několika druhy placek. Existují různé typy a v každé restauraci bude trochu jiné. Milovník masa ocení kuře tikha z tandoorové pece či ryby na nejrůznější způsoby. Překvapivě dobrá je i čočka dál makhání lehce nasládlé chuti nebo brambory po kašmírsku plněné směsí bylin, ořechů a sýru.

Na co si dát pozor

Je třeba úzkostlivě dbát na hygienu, pít jen balenou vodu, nejíst nic ze stánků na ulici. Doporučuje se jíst jen oloupatelné ovoce. Nenechávejte si dávat do nápojů led, může být zdrojem infekce. Před cestou do Indie je dobré podstoupit očkování, minimálně proti žloutence. Mějte s sebou stále dostatek tekutin a chraňte se před sluncem (brýle, krémy, pokrývka hlavy). Nesmějí chybět léky proti průjmu a repelent. Je dobré mít v e-mailové schránce uložené kopie pasu a víza pro případ ztráty nebo krádeže.

Adžanta. První z řady skalních svatyní a klášterů vznikaly dvě stě let před naším letopočtem a sloužily buddhistickým mnichům Autor: Marian Hronek

Autor je spolupracovníkem redakce

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video