Reformované penzijko nabídne rentu až dvacet tisíc k důchodu. Přesto může být zájem lidí vlažný
- K získání státního příspěvku už nebude nutné spořit alespoň 500 korun měsíčně, stačit bude stokoruna.
- Současným i novým účastníkům se po schválení reformy bonus od státu zdvojnásobí.
- Přesto chystané výhody masy lidí nenalákají, soudí experti.
Zásadní změny v důchodovém spoření slibují mnohem lákavější výnosy, a tedy i finální renty ke státní starobní penzi než současný produkt. Vláda plánuje návrh šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) schválit už tento měsíc, aby reforma cílená hlavně na mladé platila od příštího roku.
Přesto počet nových účastníků do třiceti let nemusí masově narůst o stovky tisíc, jak ministryně očekává. Zvýšený zájem budou mít podle odborníků spíše finančně zajištění a lépe informovaní lidé. Záležet bude také na komunikační strategii, kterou kabinet zvolí.
Začít už od kolébky
Schillerová cílí nejen na dvacátníky, ale i na školáky nebo novorozence, které stejně jako dnes zapojují do důchodového spoření rodiče či prarodiče. Nebudou však muset ukládat alespoň pět set korun měsíčně, aby měli nárok na státní příspěvek. U nezletilých bude stačit stokoruna.
„Rodiny s malými dětmi často čelí nutnosti spousty různých výdajů a ne každá si může dovolit posílat dítěti na spoření třeba tisíc korun měsíčně. Proto tuto hranici snižujeme, a navíc zdvojnásobujeme státní příspěvek,“ řekla Schillerová.
Nyní stát přidává 20 procent ke všem úložkám až do výše 1700 korun. Ke stokoruně tedy začne posílat 40 korun a k nejvyšší bonifikované úložce 680 korun. Zdvojnásobení příspěvku na 40 procent bude platit až do 30. narozenin střadatele, přesněji spíše investora. Na štědřejší státní podporu dosáhnou po schválení novely zákona o doplňkovém penzijním spoření také všichni stávající účastníci, pokud do schválení změn nepřekročí vymezenou věkovou kategorii.
Rezort financí nabízí konkrétní příklady. Pokud bude rodič ukládat dítěti už od narození 500 korun, získá jeho potomek v 65 letech měsíční rentu přes 19,8 tisíce korun po dobu dvaceti let. Model počítá s ročním výnosem 7,5 procenta v akciovém fondu, s navýšením úložky na jeden tisíc korun od 25. narozenin účastníka a s třísetkorunovým příspěvkem zaměstnavatele.
V kalkulaci je rovněž zahrnuto razantní osekání poplatků penzijních společností. Podle návrhu Schillerové mají inkasovat pouze 0,5 procenta za správu místo stávajícího až jednoho procenta. Poplatek za zhodnocení majetku klienta, který činí maximálně 15 procent, úplně zanikne.
Odklad se nevyplatí
Na dalším příkladu ministerstvo ilustruje, jak na tom bude člověk, který začne spořit tisícikorunu až ve čtyřiceti letech. V 65 letech získá na dalších dvacet let měsíční rentu přibližně 8,6 tisíce korun, přičemž platí ostatní zmíněné parametry včetně půlprocentního správního poplatku.
I když tento účastník vstoupí do systému mnohem později, bude odcházet z pracovní fáze života s výrazně větším finančním polštářem než současní pětašedesátníci. Ti v nereformovaném doplňkovém penzijním spoření nyní podle propočtů Schillerové získají rentu 2,7 tisíce korun, což znamená, že za 25 let našetří zhruba 600 tisíc. Nově to však po očištění o inflaci má být přes 1,6 milionu.
Bude zájem vlažný?
Navzdory předpokládané vyšší výhodnosti produktu jsou odhady možného zájmu lidí při zemi. „Navrhovaná reforma neřeší podstatu penzijního zabezpečení a je spíše dotačním populismem a PR vlády než řešením penzijní jistoty,“ míní Václav Šimek, partner společnosti Freedom Financial Services. Ta se specializuje právě na důchodovou problematiku.
Úprava podle Šimka přináší razantní a jednostranný zásah do poplatků penzijních společností, další výdaje státu ve výši 1,2 miliardy korun a možnost vybrat si část dotovaných úspor v 36 letech. „Zájem o produkt tím ale výrazně nevzroste, pomůže to hlavně bonitnějším rodinám, které spoří dětem více peněz, nikoli masově dospělým,“ dodal.
Podle produktového analytika OVB Allfinanz Vojtěcha Šmajera se razantní snížení poplatků může negativně projevit v přístupu finančních poradců. „Pokud je ekonomická motivace k poradenství velmi nízká, k méně bonitním klientům se potřebná edukace často vůbec nedostane,“ upozornil. „Nižší poplatky obecně znamenají nižší příjmy z distribuce a tím pádem i menší motivaci poradců a bank produkt aktivně nabízet a dlouhodobě se klientům věnovat,“ podotkl Šmajer.
Datový analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl soudí, že reforma úbytek zájmu zabrzdí. „Sama o sobě ale z penzijního připojištění neudělá produkt, o který se lidé začnou masově prát,“ uvedl.
Klesající ochotu zakládat si důchodové spoření dokládají čísla. Na konci letošního prvního čtvrtletí evidovaly penzijní společnosti přibližně 3,89 milionu účastníků, což bylo ve srovnání s koncem minulého roku o šest tisíc méně.
