Aleš Kučera: Bedny pro Brouky

Aleš Kučera

Aleš Kučera Zdroj: Ondrej Tylcer

Majitel a vizionář firmy NEWPS.CZ nejraději jezdí s rodinou do Miami, kde se skvěle nakupuje a jí. I když je podle něj zvláštní nakupovat oblečení po světě, když se stejně všechno šije v Číně.

Jo, ZEN jsem četl. Vím, na co se mě budete ptát,“ odzbrojil mě svou poněkud ráznou připraveností majitel firmy NEWPS.CZ nabízející profesionální IT služby hned, co jsem vyřkla první větu. Jedenapadesátiletý Aleš Kučera, jehož pozice ve firmě se nazývá strategic business development manager o sobě říká, že je takovým firemním vizionářem. „Současností se příliš nezabývám. Uvažuji o marketingu, přemýšlím o tom, co bude firma dělat za rok nebo za dva.“

Když se začneme bavit o jeho stylu, na otázky odpovídá vlastně trochu nerad. „Většinu věcí si jdu kupovat naposledy. Nepotřebuji trendy věci ani věhlasné značky. To, co mě zajímá, je kvalita“, říká Aleš a ukazuje mi jednoduché černé boty Salvatore Ferragamo. „Já jsem v nich celý den, takže skutečně jde o to, aby byly pohodlné a kvalitní. Fascinují mě třeba malí italští obchodníci, u kterých vyjdou boty na 3000 korun, ale majitel obchodu vám je osobně zouvá i zavazuje.“ Běžné pracovní dny tráví v oblecích, které si nechává šít, nebo si pro ně zajede do amerického řetězce Men’s Wearhouse. „Prodávají tam samí chlápci mezi 40 a 60 lety. Velcí profíci. Navíc mi tam nikdo neřekne, že jsem tlustej,“ říká se smíchem Aleš a dodává, že je zajímavé, jak si všichni jezdíme pro určité kousky do našich skříní po celém světě a většina z nich se stejně šije v Číně.

Kytara, kterou nelze pustit z ruky

Ačkoli přiznává, že oblečení nakupovat chodí, pohodlněji se cítí spíš na rybách, s kytarou nebo nad talířem dobrého jídla. „S rodinou jezdíme do Miami, kde se skvěle nakupuje a dobře jí.“ Často jezdí i do belgického Gentu, kde momentálně studuje jeho dcera. „Doufal jsem, že se z Gentu bude vracet s návykem na mušle, ale zatím se vrací s návykem na pralinkách,“ říká s tím, že rodinným čokoládovnám v Belgii se opravdu těžko odolává.

Aleš KučeraAleš Kučera | Ondrej Tylcer

Od náročné práce si Aleš jezdí vyčistit hlavu třeba k Vltavě, kde chytá pstruhovité ryby. Na ty lososovité se nyní chystá do Skotska spolu se svým pětadvacetiletým synem. O rybaření mluví zaníceně, stejně jako o hře na kytaru. „Tyhle bedny Vox jsou třicítka. Vyrobili je pro Beatles, když zjistili, že s patnáctkou nejsou slyšet. Jednou jsem je tady pustil tak nahlas, že nadskočila půlka patra“, říká pobaveně majitel devíti kytar, přičemž jednu z nich si nechal vyrobit ručně na zakázku od pana Petra Stehna z Holešovic. „Výroba takového kousku trvá i tři čtvrtě roku a vyšplhá se na desítky tisíc korun. Když ji pak držíte v rukou, už ji nepustíte.“