Astronomové objevili zatím nejmenší a nejbližší černou díru v naší galaxii

Naše galerie Mléčná dráha také rotuje kolem své osy jednou za miliardu let.

Naše galerie Mléčná dráha také rotuje kolem své osy jednou za miliardu let. Zdroj: NASA

Mléčná dráha, ilustrační foto
2
Fotogalerie

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let, tedy přes 14 biliard kilometrů od naší planety, píše Reuters.

Černá díra tvoří binární soustavu s velice jasnou hvězdou typu červený trpaslík, a její objevitelé ji oficiálně nazvali zkratkou V723 Mon.

„Dali jsme téhle černé díře přezdívku Jednorožec, částečně proto, že se V723 Mon nachází v souhvězdí Monoceros - tedy v překladu v souhvězdí Jednorožce - ale částečně i proto, že jde o zcela jedinečný systém,“ uvedl Tharindu Jayasinghe z univerzity v Ohiu. Tento postgraduální student astronomie je jedním z hlavních autorů článku v odborném magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, v němž vědci nově objevenou černou díru popsali.

Podle nich je nebývalé zejména to, že tato černá díra je velice malá. „Je jasné, že černé díry vznikají v širokém spektru hmotnosti. Ale existence černé díry jen třikrát hmotnější než Slunce je velké překvapení. Neexistují žádné propracované modely ohledně toho, jak by taková černá díra mohla vzniknout,“ uvedl spoluautor studie Kris Stanek.

Dalším překvapením je podle astronomů fakt, že tato černá díra je od nás relativně blízko. Odhadovaných 1500 světelných let je ale stále mnohonásobně dál než Sluneční soustavě nejbližší hvězda Proxima Centauri. Ta je od Země vzdálená čtyři světelné roky. Superhmotná černá díra v centru Mléčné dráhy o hmotnosti asi čtyř milionů Sluncí je od nás vzdálená okolo 26 tisíc světelných let.

Černá díra je natolik hmotný objekt s tak silnou gravitací, že kolem sebe křiví čas a prostor a nemůže z něj uniknout ani světlo. Nejmenší černé díry vznikají, když určitý druh hvězdy na konci své existence exploduje a zhroutí se. Podle kvalifikovaných odhadů existuje jen v Mléčné dráze asi 100 milionů těchto těles.