Litvínov / Slaný vzduch. Snížená viditelnost. Nízká vlhkost vzduchu. Příjemných jedenadvacet stupňů Celsia. V takových podmínkách se proběhla Pavla Vávrová z Litvínova. Jako jediná česká zástupkyně se zúčastnila maratonu v solném dole v německém městě Merkers. Ve své kategorii doběhla jako třetí. „Je to můj dosavadní největší sportovní úspěch,“ raduje se jedenačtyřicetiletá litvínovská atletka.
Chystá další závod
Závod v solném dole se nedá natrénovat. „Pravidelně v dole také běhat nejde, hlavně kvůli tvrdému povrchu. Chodidla, achillovky a klouby na nohou dostaly pořádně zabrat,“ vysvětluje Vávrová.
Pořadatelům se podařilo půl kilometru pod zemí vytvořit atraktivní závod. „V podzemí se neběhá každý den, takže si odvážím nevšední sportovní zážitek. Těší mě i to, že v absolutním pořadí, tedy bez rozlišení věku, bych obsadila šesté místo. Mám v plánu se ještě tento rok zúčastnit běžeckého závodu v dalším německém hlubinném dole,“ říká nadšeně atletka.
Členitá trať na deset kilometrů s častými změnami směru se skládala ze tří okruhů. „Své udělá i nedostatek světla na trati. Člověk, který trpí klaustrofobií, by tam závodil s velkými obtížemi,“ míní Vávrová.
Jeskyně dosahuje úctyhodných rozměrů. Je široká asi čtyřicet metrů, vysoká dvacet a dlouhá přibližně dvě stě metrů. „Závod jsem si užila. Nejenom kvůli dobrému umístění, ale i pro jeho netradiční prostředí,“ říká Vávrová. Dolů sfárala a pak ji přepravili autem na start. „Jízda tamních řidičů byla na můj vkus trochu divoká, ale asi to mají takhle zažité. Běželi jsme v cyklistických helmách a někteří používali baterku pro lepší orientaci v tmavších místech okruhu. Oproti klasickému běžeckému závodu jsou tam lepší podmínky pro dýchání,“ vypráví litvínovská běžkyně.
Bývalý hlubinný solný důl ve městě Merkers můžou lidé navštívit i jako atrakci. Pořádají se v něm koncerty, je tam horolezecká stěna, bar i hřiště na basketbal. Návštěvníci mohou také nasednout na kolo a solnou jeskyni projet.
