Boney M v Břeclavi předvedli falešný zpěv a rychlý odjezd.
Najednou k boku jeviště pod širým nebem přijíždí auto, ze kterého vystupují čtyři postavy ve světlých blýskavých kostýmech. Boney M za velkého jásotu a ohlušujícího potlesku vstupují na pódium. Lidé doslova šílí, blesky fotoaparátů létají temnou oblohou.
Hned na začátku první písně však všichni lehce zkoprní. To přece není možné. Bobby Farrell zpívá falešně. Všichni si ale přišli pořádně zazpívat všechny ty notoricky známé písně, takže mu odpouštějí i nepříliš zdařilý nástup.
Když se ale jeho zpěv nemění ani po písních Sunny a Rivers of Babylon, lidé přestávají věřit, že se tak dlouho očekávaný koncert zlepší. Většina z příchozích přesto tančí. Vždyť za vstupenky dali od tří set devadesáti v předprodeji po pět set korun na místě. Koncert si chtějí pořádně užít.
Koncert končí fiaskem
Boney M konečně dostávají diváky do varu. Zpěvačky je povzbuzují k potlesku. Mnoho lidí skáče a kroutí boky v rytmu Rasputina.
Najednou je ticho. Zvukaři zřejmě zapomněli pustit muziku z playbacku. Bobby Farrell se usmívá, zjišťuje, co se děje. Pak zkouší rozezpívat publikum sám. Hudba naskakuje a koncert může pokračovat. Farrel tančí jako zamlada, roznožka střídá otočku, bílý kostým obepíná hubenou postavu. Zpěvák se snaží ohromit dámskou část obecenstva nejen svým úsměvem, ale dokonce si svléká i těsný frak.
„Škoda že pořád zpívají stejné písničky dokola, jen v jiných mixech,“ krčí rameny Pavel Štolf, který si přijel poslechnou Boney M až z Písku. „Myslel jsem, že zazpívají taky něco jiného než Sunny, Daddy Cool, Rasputina, Rivers of Babylon a Ma Baker. Zřejmě jsou to ale jediné písničky, které ještě po těch letech umí,“ naráží Štolf na repertoár skupiny.
Po sotva čtyřiceti minutách neustálého střídání stejných písní se Boney M s diváky loučí. Místo obvyklého přídavku rychle nastupují do auta a odjíždějí. Lidé stojí jako opaření.
„To je konec? Určitě je to jen legrace. Musí přece přijet zpátky. To nemá obdoby,“ nevěřícně kroutí hlavou Jitka Pavelková.
