Kolik toho CSG vyrábí a kolik jen prodává? Zásadní otázka, která poslala akcie v Amsterdamu ke dnu
- Hunterbrook znovu otevřel otázku, jak velká část byznysu CSG stojí na vlastní výrobě.
- Investoři report vzali vážně a akcie v Amsterdamu prudce propadly.
- Na trh se tak vrací debata, zda valuaci CSG dřív nenesl víc příběh než detailní čtení dat.
Akcie české zbrojařské skupiny CSG Michala Strnada od začátku týdne na burze v Amsterdamu prudce padají. V úterý se dostaly až na 15,91 eura za akcii. To je méně než polovina hodnoty, za níž se obchodovaly na vrcholu, poté co v lednu Strnad uvedl firmu na burzu. Jen od pondělí poklesly o 13,8 procenta.
Dolů je poslala pochybnost, kterou jasně a otevřeně formulovala investigativně investiční společnost Hunterbrook. Jak moc se na současných i příštích ziscích CSG skutečně podílí její vlastní výroba munice? A jak moc funguje jen jako obchodník, který přeprodává, upravuje či repasuje výrobky jiných? Hunterbrook zároveň při zveřejnění své analýzy otevřeně řekl, že spekuluje na pokles akcií CSG.
Že tedy není bez vlastního zájmu. Že nefunguje jako žádný nezávislý analytik. Přesto ta analýza měla obrovský dopad. Investoři ji vzali vážně, přestože věděli, že Hunterbrook není nestranný. Firma totiž otevřeně pojmenovala pochybnosti, o nichž se mluvilo od chvíle, kdy CSG poprvé vypustila do agentury Bloomberg svůj záměr jít s primární emisí akcií (IPO) na burzu do Amsterdamu.
Marketing versus investigativa
Vystavěla kolem toho svůdný marketingový příběh, že je výrobcem, nikoliv obchodníkem s výrobky jiných. Sama sebe vykreslovala jako firmu ze stejné ligy jako německý Rheinmetall. A od toho se odvíjela i marketingově prosazovaná valuace firmy. 30 miliard eur, 750 miliard korun. To byl 27,8násobek tehdejší EBITDA (zisk před daněmi, odpisy, úroky a amortizací). Bloomberg, který berou investoři jako velmi profesionální, nestranný zdroj tvrdých informací, na marketingový příběh CSG naskočil. A ostatní ho přebírali.
CSG nakonec v Amsterdamu upsala akcie za 25 eur. Celková kapitalizace dosáhla 25 miliard eur. Od signalizačních odhadů v Bloombergu tak nebyla tak daleko. Trhy Strnadovu příběhu o výrobní firmě uvěřily.
Skoro polovina zisků z obchodu
Už z výroční zprávy za rok 2024, která byla jako poslední za celý rok k dispozici, když firma začala poprvé mluvit o vstupu na burzu, bylo přitom zřejmé, že obchod se na EBITDA Strnadovy skupiny podílí skoro z poloviny.
„Detailní pohled do výroční zprávy CSG ukazuje, že výrazně větší část její EBITDA než u jiných evropských zbrojařů za poslední rok pochází z obchodu. Z celkových 1,079 miliardy je to přesně 471,6 milionů eur. Když se srovnají detailní data jednotlivých výrobků ze skupiny CSG, je zřejmé, že vydělává na tom, že přeprodává také zboží od jiných výrobců. Přestože v posledních letech od začátku války na Ukrajině masivně investovala do nákupu firem především na munici po celém světě, včetně americké Kinetic Group,“ napsala jsem loni 13. srpna v reakci na valuace, které odstartoval Bloomberg.
Zisky čistě z obchodu se při oceňování posuzují výrazně jinak než při prodeji vlastních výrobků. Zpravidla se používá čtyřnásobek EBITDA. Kdyby se tedy zhruba 47 procent celé EBITDA u CSG znásobilo jen čtyřkou a na zbytek by se velkoryse použil koeficient Rheinmetallu, dostáváme se na necelých 19 miliard eur. K ještě nižšímu výsledku dojdeme, když na výpočet hodnoty CSG použijeme aktuální měřítko Thales nebo BAE Systems.
Kdo chtěl, mohl si valuaci spočítat. Ta data byla následně i v prospektu při vstupu na burzu. Ten měl 745 stránek, ale PR příběh o českém Rheinmetallu vytvořený Bloombergem byl zjevně silnější.
Teď se ta otázka vrátila. A dá se čekat, že investoři se do dat CSG zanoří protentokrát detailněji.
Příběh ukazuje, jak obrovskou roli hraje i na finančních trzích marketing. A jak se rozjíždí úplně nové stylu komunikace. Nejde jen o roli Bloombergu, který v tomto případě selhal v roli kvalitního referování, za kterou si ho investoři předplácí.
Hybrid, který poslal Strnada ke dnu
Pozoruhodný model je i u společnosti Hunterbrook. Ta kombinuje investigativní finanční analýzy s vlastními obchody. Velmi často spekulacemi na pokles cen akcií (shortování). Organizace sama o sobě mluví jako o hybridní.
Firma vznikla v roce 2023. Založili ji Sam Koppelman a Nathaniel Horowitz. Má dvě části: Hunterbrook Media a Hunterbrook Capital. Vydělává na tom, že nejdřív dá dohromady investigativní analýzu, kterou nabídne investorům. Ti na jejím základě začnou spekulovat na pokles akcií vybrané firmy, kterou si investigativci v důkladné analýze proklepli.
Investigativci zakládají svou expertizu na tom, že detailně prozkoumají firmy, které zatím nejsou na trzích příliš známé. Případně pocházejí z regionů, o kterých se na prvních stránkách Bloombergu a Financial Times nereportuje. Odhalí slabiny, které nebyly předtím vidět, a nabídnou investorům, jak na poklesu ceny vydělat.
Vychází jen z čistě oficiálních zdrojů a dat. Ta třeba u CSG byla volně k dispozici ve výroční zprávě i prospektu. Jen se do nich pod vlivem marketingového příběhu nikdo příliš nenořil.
Hunterbrook začal se startovním kapitálem 10 milionů dolarů (220 milionů korun). Loni se jim od Fordovy nadace a dalších investorů podařilo získat dalších 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Podle Financial Times nabízel loni Hunterbrook svým klientům průměrný výnos 16 procent.
