Budoucí zubař se baví skoky na kole

Jezdí na zábradlí a skáče po schodech. Jan Šmíd je jediným biketrialistou v Hradci.

K akrobatickým a mnohdy nebezpečným kouskům na kole dovedl devatenáctiletého Jana Šmída jeho otec. Před osmi lety mu poradil, že by se mohl věnovat biketrialu. Po roce tréninku vyměnil mladý sportovec staré kolo BMX za lepší a zúčastnil se svých prvních závodů. Skončil na třetím místě. To nastartovalo jeho životní vášeň.

Ve třetím díle letního seriálu Sedmičkya prozradí Jan Šmíd sedm věcí, ze kterých má ve svém životě největší radost.

1. Přítelkyně

Za svou největší radost považuji přítelkyni. Jmenuje se Tereza a je trochu mladší, je jí sedmnáct. Potkali jsme se v Příbrazi. Bylo to na koncertě kapely Zaživa. Trochu už jsme se předtím znali od vidění. Studuje na hradeckém gymplu, kam jsem až do letošní maturity chodil i já. Ráda jezdí na koních, chodí na ně na Otín. Zkoušel jsem ji na oplátku naučit něco na kole, ale nechtěla. Je zajímavé, že se nikdy nehádáme. A už jsme spolu skoro rok. Snad nám to tak vydrží.

2. Biketrial

V Hradci jsem jediný biketrialista. Učil jsem se sám, nebyl tu nikdo, pod kým bych mohl trénovat. Na prvních závodech v životě jsem se umístil na třetí příčce. V kategorii začátečníků nás bylo asi patnáct. Teď o prázdninách jezdím hlavně na Zvůli, kde mám brigádu v hospodě. Jakmile je chvilka volna, vezmu kolo a vyrazím. Skáču hlavně na kameny. Tak vypadají i závody, u kamenů jsou šipky, kam se musím trefit. V Hradci se na moc místech jezdit nedá. Doma radši posiluju, abych zůstal ve formě.

3. Cestování

Začátkem srpna odjíždím podívat se na mistrovství světa v biketrialu do Itálie. Potrvá jenom den, a jelikož se mnou jedou i naši, tak pak vyrazíme na čtrnáct dní na Korsiku. Přítelkyni nechám doma, s tou pak pojedu na konci srpna do Chorvatska. Ještě se k nám přidá děda. Na dovolenou s sebou beru kolo, takže to asi mluví za vše. Těším se ještě na koupání v moři. Občas vezmu brýle a šnorchl a potápím se.

4. Grilování

Nejradši griluju doma na zahradě. Je mi celkem jedno, jestli s kamarády, nebo s rodinou. Kolikrát se to protáhne dlouho do noci. Ani alkoholem nešetříme. Teď v létě se u grilu scházíme nejméně jednou týdně. Nejradši mám pořádnou flákotu masa, krkovičku. Nebo když jsou různé oslavy narozenin, tak si dám prasátko. Škoda, že já sám mám narozeniny v lednu.

5. Pivo

Mám rád plzeň dvanáctku. Nebo bernard, to je taky dobré pivo. Nepiju moc, stačí mi tak dvě tři, ne deset jako jiným. Kromě piva si dám rád i mojito nebo slivovici. Z hradeckých hospod mám nejradši asi Šmikárnu, občas jsme se spolužáky z gymplu zašli i do Dada klubu. Nikdy jsem nebyl v žádném pivovaru. Od konce září budu ale studovat na zubaře v Plzni, tak se do toho tamního snad někdy podívám.

6. Řízení

Kromě kola mě baví řídit i auto nebo motorku. I když jsem si řidičák udělal hned v šestnácti, vlastní motorku nemám. Občas si ji půjčím od mladšího bratra. Svoji bych vlastně ani nechtěl, pro mě je lepší auto. Táta má sporťáčka, šedivou Mazdu RX8, tak ji občas projedu. Spíš než o ni se bojí o mě. Jasně, že jezdím rychle, ale bezpečně. Líbí se mi, když mě zrychlení zatlačí do sedačky. Jednou bych chtěl vlastní auto, porsche nebo ferrari. Ale ne provařeně červené, radši šedivé nebo stříbrné.

7. Rodina

Táta i děda jsou zubaři, táta je v Hradci, děda pracuje v Táboře. Až skončím medicínu v Plzni, rád bych byl u dědy v ordinaci. Tam by to bylo nejlepší. Časem bych pak chtěl vycestovat, je jedno kam, v zubařině je práce všude dost. K prarodičům do Tábora jezdím i o prázdninách. Ale jak děda vrtá zuby, jsem se ještě dívat nešel, to chodím k tátovi. Občas vyrazím na procházky s naším psem, pětiletým pyrenejským ovčákem Agátou. Spíš s ní ale chodí naši, já jsem často líný. Nebo dělám něco jiného.