Člověk ze zrcadla

Zrcadlo. Někdy dokáže být pěkně drsné.

Vyprávěl o tom kdysi i Jan Werich, jak se ráno podívá do zrcadla, a z něj na něj hledí takový divný člověk.

A teď si představte, že byste se v zrcadle neviděli přes padesát let.

Tohle zažil Karel Pavela, který opět uviděl až loni po unikátní operaci. Naposledy se viděl v zrcadle jako sedmnáctiletý mladík s černými vlasy. A najednou před ním stál a bylo mu přes sedmdesát.

„Stoupl jsem si před zrcadlo a viděl jsem tam chlapa se šedivou hlavou. Nejdřív jsem si myslel, že k nám někdo přišel. Ale pak jsem pochopil, že jsem to já. Řekl jsem si: Ty brďo, to není možný. Uvědomil jsem si, že je to přes padesát let, co jsem se neviděl. Zestárl jsem, a musel jsem si to přiznat. Ale byl jsem spokojený,“ směje se Pavela.

Teď se znovu v zrcadle nevidí. Zrak se mu zhoršil, ale muž doufá, že po další operaci se už pozná.