Češka, která přinesla světu lék na rakovinu prostaty, má nového soupeře
- Česká vědkyně v německých službách proměnila radiofarmakum v lék, který už zachraňuje životy a má miliardový tržní potenciál.
- Po úspěchu Pluvicta proti rakovině prostaty vede její tým v Heidelbergu vývoj nové terapie proti rakovině prsu.
- Hlavně se nesnažit překobat samu sebe, říká Martina Benešová-Schäfer pro e15 magazín.
Jako mladá vědkyně dosáhla toho, co jiní její kolegové nezvládli za celou kariéru. Lék, přesněji řečeno radiofarmakum, u jehož zrodu stála, už totiž začal zachraňovat lidské životy. Po úspěchu Pluvicta, které umí zakročit proti rakovině prostaty, se nyní tým Martiny Benešová-Schäfer v německém Heidelbergu zaměřil na dalšího nepřítele: rakovinu prsu. Svůj příběh popisuje pro aktuální vydání e15 magazínu.
Když Martinu Benešovou-Schäfer potkáte, vůbec nezískáte pocit, že proti vám stojí jedna z nejúspěšnějších českých vědkyň. Je to neortodoxní osobnost, jež ke své doktorské práci připsala věnování Ozzymu Osbournovi, spoluzakladateli kapely Black Sabbath. Má ráda výstřední módu, vdávala se mimochodem v šatech herečky Cate Blanchett, a vůbec nepůsobí jako někdo, kdo by žil uzavřený v inertním světě molekul.
Její radiofarmakum Pluvicto zrozené v Německém centru pro výzkum rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu teď čeká evoluce. Z původního „farmaka poslední záchrany“, jež pacienti dostávali v poslední fázi rakoviny prostaty, se postupně stává lékem dřívější volby. Martina Benešová-Schäfer zároveň v Heidelbergu dohlíží na budování výzkumného centra radiofarmaceutické chemie a její tým pracuje na novém léku proti rakovině prsu.
Původem česká vědkyně má k Německu přirozený a vřelý vztah už od dětství. „Odmalička jsem germanofilka. S tatínkem jsme jezdili na mineralogické výstavy do Mnichova, měla jsem ráda všechno, co bylo německé. A tak když jsem se po státnicích z jaderné chemie rozhodovala, co dál dělat, upoutalo mě Německé centrum pro výzkum rakoviny. Vypsalo tříletá stipendia na doktorát,“ vypráví. Ze zhruba tisícovky přihlášených jich v Heidelbergu vybírali osmnáct. Martina Benešová-Schäfer byla jednou z nich. A tak dávno předtím, než získala ocenění Česká hlava nebo Cenu Neuron pro nadějné vědce, bylo jasné, že se začal rodit výjimečný příběh.
Miliardy jaderných výbuchů proti rakovině
Jsme u Pluvicta, léku proti rakovině prostaty. Odborně řečeno jde o ligand spojený s radioaktivním luteciem 177, který se může přesně vázat na prostatický specifický membránový antigen (PSMA). Díky tomu je možné nádor přesně zaměřit a pak ozářit jen napadené buňky bez vážnějších vedlejších účinků. „Způsobí v těle miliardy jaderných výbuchů za sekundu, buňkám je špatně a odumřou,“ popisuje vědkyně.
Když zpětně vzpomíná na vývoj léku, neuslyšíte od ní dlouhé vzdychání o náročnosti a probdělých nocích. Byla to prý naopak zábava, adrenalin. „V naší branži je výzkum neskutečně interdisciplinární. Máme v týmu velké množství různých zaměření, od chemie, biologie, fyziky k medicíně a tak dále,“ popisuje.
Výzkum také nezačal od nuly. V Německém centru pro výzkum rakoviny již existoval jiný PSMA ligand pro diagnostiku, takzvaný PSMA-11 s radioaktivním galliem 68, který je dnes používán po celém světě. Ligandem se rozumí molekula, jež se specificky váže na receptorový protein, jde tedy o jakéhosi „partnera“, který se připojí na určité vazebné místo. „Logicky vznikl nápad získat ligand, který také může léčit a případně i zobrazovat. A tady přišla má role, byla to koneckonců také součást mé doktorské práce. Musím říct, že jsem si práci tady v DKFZ neskutečným způsobem užívala. Je to asi tím, že v rámci toho projektu bylo téma radioaktivity všude kolem mě, a to je přesně to, co mě žene kupředu, co mě motivuje, fascinuje,“ vypráví Martina Benešová-Schäfer.
Obchodní potenciál léku sahá k pěti miliardám dolarů
Pak ovšem přišel obrovský úkol převést léčivo do praxe, což už bylo na farmaceutických firmách, jimž vévodil Novartis. Martina Benešová-Schäfer na to zpětně vzpomíná jako na důležitou školu. Jakkoli měla zafixovaná klišé o velkých farmafirmách, které de facto rozhodují o úspěchu a neúspěchu vědeckého bádání, musela uznat, že finanční riziko, jež firmy nesou, je při vývoji a testování léku obrovské.
Odměna je ale v případě úspěchu sladká. Potenciál Pluvicta je stanoven na pět miliard dolarů ročně, přičemž jen loni zaznamenalo obrat dvě miliardy. Schváleno je od roku 2022.
Jenže příběh úspěšného radiofarmaka tím nekončí. Právě kvůli jeho komerčnímu potenciálu vede firma Novartis další boj, tentokrát právní. „Je logické, že když se dělí tak velký dort, přijde hodně lidí s talířkem,“ říká s nadsázkou Martina Benešová-Schäfer.
Novartis aktivně chrání svá farmaka prostřednictvím právních sporů a patentových žalob proti konkurentům a ti zase usilují o prolomení patentů Novartisu, aby mohli na trh uvést své vlastní inovativní léky fungující na podobném principu.
Proč teď výzkum rakoviny prsu? Kvůli genderové spravedlnosti, žertuje vědkyně
Co dál, řeknete si. Věda nečeká. Martina Benešová-Schäfer se pustila se svým týmem do výzkumu rakoviny prsu. Opět napůl žertem komentuje, že je to kvůli genderové vyváženosti. Díky předchozímu úspěchu získala slušný počet míst pro postdoktorální výzkumníky a externí financování. Tým se soustředí konkrétně na komplikovanou takzvanou triple negativní rakovinu prsu.
„Co se týká aplikace Pluvicta, víme, že na rakovinu prsu nefunguje. Lutecium jakožto radionuklid můžeme samozřejmě používat, ale zkoušíme i jiné látky,“ vysvětluje. V podobných případech je těžké říci, kdy bádání vyvrcholí, ale odhad vědkyně je, že to bude v tomto desetiletí. Chtějí-li vědci z Heidelbergu obhájit svou pozici průkopníků, není času nazbyt. Na paty týmu šlapou vědci z celého světa, obor radiofarmak totiž i díky úspěchu Pluvicta přitahuje obrovskou pozornost.
Celosvětový trh byl loni podle Research Nester odhadován až na osm miliard dolarů a je očekáván růst zhruba na sedmnáct miliard do poloviny roku 2030. Některé studie navíc uvádějí, že trh může růst až na 22 miliard dolarů do roku 2029.
Úspěch v tak velkém oboru nutně vyvolává osobní otázku – jak ho ustát a jak po něm vůbec v další práci pokračovat. Martina Benešová-Schäfer, původem z Ostravy, má naštěstí takovou povahu, že ji podobné úvahy nevyhazují z kolejí. „Kolega ze Spojených států mi dal dobrou radu – abych se nesnažila v budoucnu překonat samu sebe. Protože je to vlastně břemeno, které si pak člověk musí na ramenou nést. Teď se snažím soustředit hlavně na to, aby má práce měla smysl pro mě a pro společnost, abych vychovávala novou generaci studentů a spolupracovala s kolegy, s nimiž spolupracuji ráda,“ říká.
K jejím pracovním povinnostem teď patří i starost o výzkumné centrum radiofarmaceutické chemie. Jde vlastně o rozšíření kapacit vývoje nových radiofarmak v Heidelbergu. Martina Benešová-Schäfer se věnuje také výchově nových talentů a dbá na to, aby měli svou expertizu. Nový trend vědy, tedy práce lidí z různých oborů na jednom projektu, prý přináší to, že studenti helikoptérově sledují několik věcí zároveň a ztrácejí fokus na jeden problém.
Ano, tuhle výtku slyšíme od člověka, který v osobním životě takový roztočený stroj připomíná: Svého budoucího muže poznala právě v laboratoři, a protože se nemohli dohodnout, zda se vzít v Česku, nebo v Německu, odjeli do Vegas a obřad proběhl v nevadské divočině. Na focení si pak Martina Benešová-Schäfer oblékla šaty své milované herečky Cate Blanchett.
Ta róbu poté, co se v ní ukázala na červeném koberci festivalu v Benátkách, nabídla v dobročinné aukci. Nebyla by to Martina Benešová-Schäfer, aby ji nezkusila vydražit. Vyšlo to. „Jsem nekonvenční typ člověka. Pomáhá mi to s prací a s vědou celkově, protože tím relaxuji. Nehodlám věci měnit jenom proto, že se očekává, že se každý vědec musí chovat distingovaně,“ říká. Pohledem na to a současně na potenciál jejího bádání zjevně je na co se těšit.
