Křemílek se směje na Vochomůrku, pod Štaflíkem si vykračuje Špagetka, Bob s Bobkem poskakují kolem klobouku a Krtek vítá příchozí návštěvníky. „Jsou to všechno oblíbené večerníčkové postavičky. Děti je znají a mají je rády,“ říká majitel klatovské restaurace Mazda David Kschier. Na dětský koutek v restauraci je právem pyšný. Vytvořil jej spolu s přítelkyní.
Vyčlenili koutek v místnosti, vybavili jej plastovou skluzavkou, houpačkou, stolečkem se židličkami ze stejného materiálu. Přidali hračky. A hlavně stěny pomalovali pohádkovými postavičkami. Vše akrylátovými barvami. To, aby si děti na ně mohly sáhnout, aniž by se ušpinily. Podobných restaurací, kde myslí na malé hosty dětským koutkem, objevila Sedmička při testu v Klatovech a v Domažlicích jen minimum.
Provozovatelé tuto záležitost nejčastěji řeší skládací dřevěnou nebo plastovou židličkou, nekuřáckým salonkem, občas malým stolečkem s kostkami, nebo pastelkami a blokem na malování. V letních měsících pak terasami, nebo zahradou s pískovištěm, kolotočem, průlezkami a houpačkami. Také někteří rodiče jdou se svými dětmi raději do cukrárny, nebo posedět v létě na venkovní zahrádku, než do restaurace.
„Syn trpí na průdušky. Když chceme se známými do restaurace, raději ho necháme u babičky. Anebo jdeme do cukrárny,“ říká Renata Vyskočilová z Domažlic. Jiří Mašek z Domažlic je jiného názoru.
„Většina restaurací je vybavena klimatizací a větráky. Navíc s dětmi člověk nestráví v restauraci půl dne, takže krátké posezení dětem nijak neublíží. Pravdou ale je, že dětské koutky moc restaurací nemá, takže děti se tam brzy začnou nudit,“ tvrdí Mašek.
Postačí židlička
„Někteří rodiče si klidně sednou i s dětmi do restaurace. Na nekuřácké místnosti netrvají. Žádný speciální dětský koutek tu nemáme,“ říká Otto Řezníček z Café Tiffany v Domažlicích. „Sám jsem nekuřák a kouř mi vadí. Ale kdybych udělal nekuřáckou restauraci, mohu ji za chvíli zavřít,“ dodal Řezníček. Podobně je tomu v dalších restauracích v centru Domažlic.
„Pro rodiny s dětmi je určena nekuřácká část v restauraci. Nebo samostatný salonek,“ tvrdí provozní hotelu Sokolský dům Eva Machalová. Dětský koutek tu nemají, pouze dětskou židli a v rohu místnosti objevila redaktorka Sedmičky dětské dřevěné počítadlo. Absenci dětského koutku řeší v domažlické řecké restauraci Poseidon v letních měsících terasou.
„Je zakrytá slunečníky, navíc uvnitř dvora. Hodně sem chodí maminky s malými dětmi nebo kočárky, protože je tu klid a na děti vidí,“ vysvětluje Věra Jarolímková z Poseidonu. Ani v ostatních restauracích v centru Domažlic Sedmička restauraci s dětským koutkem nenašla. Maminky s dětmi ale hojně navštěvují cukrárny, které jsou většinou nekuřácké, nebo vyhledávají posezení na venkovních zahrádkách. Těch je na domažlickém náměstí víc než dost.
Písek a houpačky
Když chce Olina Tomanová z Klatov posedět s rodinou u kávy, zmrzliny, nebo malé laskominy, vydává se do místních cukráren. „Ty jsou totiž většinou nekuřácké. Navíc mnohé z nich mají pěkně velké a hezky vybavené dětské koutky. Restaurací s koutky moc není, myslím, že v Klatovech není žádná,“ říká Olina Tomanová. Za pravdu jí dává David Kschier z místní restaurace Mazda. „Dětský koutek je jeden z mála věcí, který v mnohých restauracích chybí. Mnozí provozovatelé na úkor dětských koutků raději přidají do místnosti další stůl. Já si myslím, že taková věc do restaurace patří,“ dodal Kschier.
Sedmička se vydala i po klatovských restauracích a hledala zázemí pro rodiny s dětmi. U Drnového potoka, v klidném prostředí, ale naopak blízko centra nabízí svým malým návštěvníkům vyžití restaurace U Strnada. Uvnitř se sice děti moc nezabaví, ale venku je čeká zahrada, kde si ve stínu stromů mohou hrát na písku, nebo se zabavit na plastové průlezce. Rodiče tak mají své ratolesti na očích. Houpačky, prolézačka a kovový malý kolotoč mají k dispozici i malí návštěvníci v restauraci Klatovský dvůr.
„Chystáme se atrakce modernizovat,“ říká Ivona Matoušová z Klatovského dvora. Přímo v restauraci rodiny s dětmi vyhledávají nekuřácký salonek, nebo sedí v restauraci, kde jsou oddělené jednotlivé boxy. Nekuřácký salonek nahrazuje koutek pro děti v pizzerii Segafredo v Klatovech. „Hosté jej hodně vyhledávají, hlavně rodiny s dětmi,“ vysvětluje Veronika Kokošová ze Segafreda.
Podobně jsou na tom v restauraci a hotelu Enius. Děti si mohou odpočinout na venkovní terase. Ta je uvnitř dvora objektu. „Bohužel počasí letošnímu jaru moc nepřeje, takže v těchto dnech musí rodiny s dětmi vzít zavděk vnitřními prostorami. Ale větráme, takže kouř se tu nedrží,“ říká Marcela Urbanová z Eniusu.
Jinak za hranicemi
Stačí však z Klatov dojet padesát kilometrů za hranice a turisté zjistí, že v sousedním Německu jsou na tom s dětskými koutky mnohem lépe vybaveni. Každá větší restaurace je má. A stranou nezůstávají ani cukrárny nebo café bary. „Jezdíme dost často do Německa na nákupy. Cestou se stavíme na jídlo. Dětské koutky jsou v hodně restauracích, a přitom to není jen záležitost cukráren,“ myslí si Lenka Krátká z Domažlic.
