Domácká atmosféra Záhorské stovky
Výstřel. Hřeby treter se odpichují od startovních bloků. K cílové fotobuňce to mají sto metrů. Jenom běžet však nestačí. Tohle je tak trochu jiný sprint. Nejsme na atletických závodech, ale na čtvrtém ročníku Záhorské stovky, soutěže v požárním sportu.
Sbor dobrovolných hasičů Horní Újezd letos akci pořádal poprvé v nedalekém rekonstruovaném areálu v Provodovicích. A byla to skvělá volba. Tak příjemné a útulné soutěžní prostředí se hned tak nevidí. Vyznavači požárního sportu tam ale samozřejmě přijeli hlavně závodit. „Cestu si k nám letos našli třeba závodníci z Plzně, ze Svitav nebo ze Slovenska. V týdnu ale probíhá i hasičská olympiáda v Ostravě, což zájem o naši akci ovlivnilo,“ říká hlavní organizátor Leopold Koryčánek.
Rychlé nohy nestačí
Po startu z bloků závodníci přelézají dvoumetrovou bariéru. Za ní zvednou dvě smotané hadice, se kterými přebíhají osm metrů dlouhou a osmnáct centimetrů širokou kladinu. Hadice spojí, jeden konec nasadí na rozdělovač, druhý na proudnici, a úprkem do cíle. Vše musí být perfektně spojeno. Samotná rychlost nestačí, důležitá je i přesnost.
Nejšikovnější mezi osmnácti hasičkami byla Vladislava Kalná z Huslenek. Hned za ní skončila skoro domácí Lucie Albínyiová z SDH Opatovice. „Zaběhla jsem si osobní rekord, takže spokojenost,“ hodnotila Albínyiová. Bronz brala Klára Seberová z Michálkovic.
Mezi muži nenašel přemožitele Jakub Paulíček z Širokého Dolu. „S helmou, co jsem měl na hlavě, včera běžel Bělorus Nikolai Vasilčenko na olympiádě v Ostravě. Koupil jsem ji od něj za sedm stovek,“ popisoval svůj talisman Paulíček. Možná i proto doběhli Marek Pavelka a Lukáš Flach až daleko za ním.