Experiment s čajem z lysohlávek: nejdřív se chtěl líbat, pak vraždit

Mladí muži se rozhodli v přírodě zkusit drogy. Potom se ale odehrálo drama, při kterém jim šlo oběma o život.

Lysohlávky, marihuana, pivo. Takový koktejl si po jednotlivých částech dva ostravští mladíci loni 8. srpna vpravili do svého těla. Aby se dostali blíže k Bohu. Jenže tento výlet do nebes skončil nakonec málem tragicky. Jeden z chlapců změněný stav vědomí zcela nezvládl. Chtěl svého kamaráda ubodat a sebe pak taky. Oběti se však podařilo včas utéci, samotného útočníka pak zachránili lékaři v nemocnici. Soud ho „odměnil“ tříletou podmínkou.

Srpnový večírek se vymkl kontrole

Dnes třiadvacetiletý nedostudovaný středoškolák a dělník Peter Luštiak a jeho o dva roky mladší kamarád Michal Klos bydleli společně v jednom bytě v Porubě. Onoho srpnového dne kolem poledne přinesl Klos lysohlávky, že si z nich udělají čaj. A tak je začali vařit. Nakonec přidali černý čaj a cukr, aby měl výsledný nápoj lepší chuť.

Mezitím, co se houbičky luhovaly, si dali ještě marihuanu. Dva jointy, každý jeden. Na jídlo ani nepomysleli. Podobně jako na alkohol. Aspoň tak to Luštiak tvrdil před soudem.

„Tekutinu jsme nalili do prázdné láhve od kofoly a vyždímané lysohlávky jsme společně snědli. Vývar jsme chtěli jít vypít někam ven. A proto si Michal začal balit svůj batoh, kam si dal i nějaké peníze, přesněji nevím,“ vypověděl Luštiak.

Bohužel v batohu kromě empétrojky „přistál“ i nůž. Kolem páté vyšli ven směrem k Albertu, kde Klos koupil několik piv. Prošli kolem baseballového hřiště, sešli z asfaltky a zamířili k blízkému lesíku. Cestou už oba dva rovným dílem popíjeli svůj nachystaný drink. Zřejmě v kombinaci s pivem, což si ovšem už nepamatují přesně.

„Posadili jsme se v lesíku a opět jsme si zakouřili marihuanu. Při kouření jsme si povídali o účincích lysohlávek, o tom, co jsme od toho očekávali,“ říkal Luštiak, který už nějakou zkušenost s lysohlávkami měl. Klos nikoliv.

V lesíku pobyli kvůli komárům asi jen patnáct minut, vydali se směrem k Martinovu. Po dvou stech metrech si sedli na zem. Luštiak si lehl na bundu, Klos začal „stepovat“, že by někam šel na túru.

„Když jsem ležel, tak na mne začal působit výluh z lysohlávek. Nevím přesně, jak to mám popsat, prostě mi to bylo příjemné. V té chvíli jsem se začal zabývat Bohem a od lysohlávek jsem chtěl, aby mi odpověděly,“ vybavil si Luštiak. Nic ho ale v tu chvíli nenapadalo.

Brzy bylo vše jinak. Najednou se v jeho mysli objevil pocit, že Michal je pěkný. A že ještě nikdy nesouložil se ženou, tak mu přišlo, že mu to není souzeno a že by to měl vyzkoušet s Michalem.

Zoufalý zápas na život a na smrt

„Myslel jsem si, že když překonám stud s klukem, tak si přiblížím holku. Pomyslel jsem si, že je to zkouška od Boha, abych se nestyděl, kdybych byl třeba gay. Když jsem se k Michalovi pootočil, tak jsem mu dal pusu,“ řekl Luštiak.

Jenže u Klose narazil. „Co děláš, blázne? Já nejsem teplý,“ zazněla rázná odpověď. „A ty jsi skutečně teplý?“ zeptal se Klos Luštiaka.

Ten to bral pořád jako zkoušku, tak mu řekl, že ano a dal mu druhou pusu. Klos přitom seděl. Po druhé puse už to ale nevydržel a odstrčil ho.

A pak to přišlo. V hlavě se mu objevila představa o dvou homosexuálech, kteří šli do přírody, a skončilo to sebevraždou. „Z toho jsem pochopil návod, jak se dostat do nebe. Rozhodl jsem se, že nejprve zabiju Michala, a pak sebe. Zabít jsem nás chtěl zavíracím nožem, který měl Michal v batohu. To, že jsem si na nůž vzpomněl, jsem chápal jako znamení,“ popsal zpětně myšlenkový pochod. Pak si jen už matně pamatuje, že na Klose skočil. Nebo ho povalil na zem? Stejně tak si nevybavuje, kdy vzal z batohu nůž. Najednou jako by se posunul čas a Luštiak ležel na Klosovi. Tlačil nůž směrem na jeho srdce. Stále mu říkal, že půjdou spolu do nebe.

Luštiak je souzený pouze za opilství

Klos se ho chytal za ruce a snažil se mu nůž z ruky vytrhnout. „Stop k…a. Já tady nechci umřít,“ vykřikl. Nakonec se Klosovi podařilo z držení dostat a utíkal, co mu síly stačily. „Když Michal utekl, tak jsem se rozhodl spáchat sebevraždu. Nůž jsem obrátil proti sobě. Chtěl jsem se tak alespoň sám dostat do nebe,“ popsal Luštiak.

Píchl se do hrudníku, chtěl zasáhnout srdce. Šlo to ztěžka, tak rukojeť nože opřel o zem a na nůž si nalehl. Dvakrát se mu to podařilo. Snažil se i podříznout si hrdlo, ale to se mu už nepovedlo. Po chvíli toho nechal, lehl si na zem. Čekal, až umře. Když se záhy objevili policisté, myslel, že je skutečně po smrti. Považoval je totiž za anděly. Svým způsobem správně, protože mu zachránili život, když okamžitě přivolali vrtulník záchranářů.

„Pak už si z místa nic nepamatuji. Probral jsem se až v nemocnici,“ vypověděl pak policistům.

Protože byl ve stavu nepříčetnosti, státní zástupce ho neobžaloval z pokusu o vraždu, za což by mu hrozilo až dvanáct let vězení, ale „jen“ z opilství. „Pro mě je až neskutečné, co jsem udělal. Maximálně lituji, co jsem udělal svému kamarádovi, byl to vždy nejlepší kamarád a nechápu, proč jsem to udělal. Nechápu, proč by mě Bůh nabádal k nějakému násilí, nechápu, proč jsem si to takhle vyložil a následně takto jednal,“ říká dnes Luštiak, který nepatří a nikdy nepatřil k žádné církvi ani sektě. Svého jednání lituje, chce, aby mu Michal odpustil. Vše podle něj proběhlo v omamném opojení.

Startovací drogou je alkohol

Klos říká, že má stále s Luštiakem kamarádské vztahy. I když asi ne tak, jako předtím. „Vídáme se jednou maximálně dvakrát za měsíc. Zajdeme do hospody, dáme si pivo. Bavíme se o tom, co každý za ten měsíc dělal. Přijde mi, že toho lituje a chtěl by to vrátit zpátky. Omluvil se mi,“ poznamenává Klos. Senát v čele se soudcem Igorem Krajdlem nakonec Luštiaka potrestal třemi roky vězení s podmínkou a pětiletou zkušební dobou. Během podmínky navíc musí podstoupit psychiatrickou léčbu, nesmí se napít alkoholu ani jiných návykových látek. Na to budou dohlížet probační úředníci. Luštiak i žalobkyně se vzdali práva na odvolání. „Jednalo se o nešťastnou událost, která mohla skončit podstatně tragičtěji,“ uvedla žalobkyně Brigita Bilíková.

Ta se domnívá, že obžalovaný si podle ní z celého případu vzal ponaučení. „Jeho trest by měl působit jako odstrašující případ pro další experimentátory s drogami,“ dodala.

Ostravský drogový expert Jan Hlaváč varuje před zobecňováním účinků lysohlávek a drog obecně. Je to podle něj velmi individuální. „Záleží na tom, v jakém je člověk rozpoložení, psychickém i fyzickém, v jakém prostředí se zrovna nachází a s kým. A hlavně na množství účinné látky, což se u lysohlávek, ostatně jako u všech ostatních přírodních drog, nedá dost dobře odhadnout,“ říká Hlaváč, který pracuje v ostravské obecně prospěšné společnosti Renarkon, zabývající se pomocí drogově závislým. Podle něj tak může vzniknout buď očekávaný psychedelický, jak se říká trip neboli výlet, anebo také něco děsivého, čemu nezkušený člověk nebude rozumět a může pak provést něco nepředvídatelného.

„Jistě, lze mluvit o snižování rizika v případě, kdy si vezme takovou drogu šaman anebo jedinec, který se na to dlouhodobě připravuje, takových lidí je dle mně dostupných informací mezi uživateli lysohlávek málo. Něco úplně jiného jsou třeba mladí lidé, kteří chtějí jen experimentovat,“ vysvětluje Hlaváč.

„Tady nejde o jakýkoliv duchovní vývoj, jak mnohdy uživatelé tvrdí. Drtivá většina to bere jako zábavu, stejně jako ostatní drogy, alkoholem počínaje,“ tvrdí Hlaváč, podle něhož také mluvit o marihuaně jako o startovací droze je naprostý nesmysl.

„Alkohol a tabák jsou startovací drogy. Nebezpečné jsou hlavně tím, že se vnímají jako společensky přijatelné, prezentované jako normální a pozitivní již od dětství, někdy i rodinou dítěte,“ upozorňuje expert.

PSILOCYBIN

• Je psychicky velmi aktivní látkou obsaženou zejména v houbách rodu lysohlávka.
• Účinky lysohlávek jsou lidské civilizaci známé tisíce let, dodnes se stále používají při věšteckých a náboženských rituálech mexických indiánů.
• Obřady jsou celonoční seancí, jež občas zahrnuje i uzdravující rituály. Velká část slavnosti je doprovázena prozpěvováním modliteb či krátkých popěvků.
• Podobně se objevují důkazy o užívání těchto magických hub i ze západní Afriky, Austrálie a Nové Guineje a Čukotky.
• V České republice se užívají asi od konce šedesátých let a představují nejrozšířenější přírodní halucinogenní drogu.