Extrémní surfování za polárním kruhem v Norsku
Do této nádherné krajiny se zasněženými vrcholky hor svažujících se až do moře přijíždějí po celý rok ze všech koutů světa odvážlivci, aby změřili síly s ledovými vlnami. „Většinu času jsou tady vlny a pohled do kraje vyráží dech svými polárními zářemi, půlnočním sluncem a sněhem,“ říká pětačtyřicetiletý Viking Tommy Olsen, který se od prkna neodloučil už 20 let.
„Během čtyřiadvaceti hodin se vám tu naskytnou úžasné zážitky: přes den se můžete věnovat snowboardingu, večer surfovat a pak v noci obdivovat polární záři,“ zdůrazňuje.
Olsen tu má kempink, jakési městečko s chatkami z červeného dřeva docela blizoučko pláže. Je také vyznavačem surfování. „Surfuji celý rok, ať už jde o práci nebo můj volný čas,“ svěřuje se. Živo je tu zejména v létě, kdy půlnoční slunce ozařuje krajinu a přívržencům surfování umožňuje věnovat se jejich koníčku ve dne stejně jako v noci.
Souostroví Lofoty je centrem turistiky a rybolovu. Kousek od pláže se na obrovských prknech suší tisíce hlav tresek, které tu čekají na export do Afriky, kde budou rozdrceny, aby se z nich stal potravinový doplněk.
Tchán Tommyho Olsena byl na počátku 60. let první, koho napadlo zavést na souostroví surfování. Thor Frantzen spolu s přítelem si po návratu z ciziny vyrobili prkna z polystyrenu, drceného novinového papíru a lepidla. „Neměli jsme tehdy peníze,“ vysvětluje sedmašedesátiletý průkopník severského surfování.
O půl století později se pláže v Unstadu staly oblíbeným dostaveníčkem surfařů. Za uvolněného a přátelského ovzduší se sedm švédských studentů vrhá s prknem v podpaží do vln. Chybí už jen písně skupiny The Beach Boys a několik stupňů Celsia navíc.
Jestliže se ti největší odvážlivci mohou smočit v tomto arktickém kraji, je to jen díky teplému Golfskému proudu, který prochází Atlantickým oceánem a olizuje norské pobřeží. Proto zde teplota vody jen vzácně klesá pod plus pět stupňů Celsia.
„Abyste tu mohli surfovat, potřebujete šest milimetrů silnou kombinézu, obuv a rukavice. Surfař potom vypadá tak trochu jako zápasník suma,“ říká Kristian Breivik. „Nejhorší je vylézt z vody a převlékat se za autem,“ dodává.
Tento čtyřiačtyřicetiletý Nor navrhuje prkna na počítači, dává je vyrobit v Jihoafrické republice a pak je ve své garáži prodává. Loni jich prodal na 150 a nyní se chystá otevřít si prodejnu se surfařskými potřebami, která bude nejseverněji položenou na světě, na 68. stupni severní šířky.
Tato zeměpisná poloha má také své výhody: „Nejsou tady žraloci,“ směje se Kristian Breivik.
