Starší ze slavné bratrské dvojice ukončil zámořskou kariéru. S Carolinou Huricans se dohodl na vyplacení ze smlouvy a stal se volným hráčem. Za devět let v NHL prošel tři kluby. Za Los Angeles Kings, Atlantu Trashers a Carolinu Huricanes odehrál 530 zápasů a dal třiatřicet gólů.
Platí, že Kladno je jediným českým klubem, který pro vás připadá v úvahu? Určitě, v české extralize bych jinde nehrál. Volal mi sice trenér Václav Sýkora z Pardubic, abych tam šel. Potěšilo mě to, ale řekl jsem mu, že v Česku půjdu jenom do Kladna.
Jak velkou roli ve vašem případě hrají při rozhodování kam jít peníze? Kladno by asi těžko mohlo konkurovat nabídkám ze zahraničí. Nikam v Evropě už bych jít nechtěl, zvažoval bych jedině Rusko. Tamní liga mě láká, má dobrou úroveň a nejvíc by mě lákalo si zahrát v Omsku s Jaromírem Jágrem. Ale na sever, do Finska nebo do Švédska, už bych asi nešel.
Proč jste se rozhodl opustit NHL? Nebyla možnost odejít z Caroliny do jiného klubu? Věděl jsem, že už bych v Carolině nehrál, proto jsem chtěl skončit. V mém věku chci ještě hlavně hrát a užívat si hokeje. Hned po sezoně jsem se domluvil s agentem, že bych chtěl vyplatit nebo vyměnit. Měl jsem ve smlouvě klauzuli, že mě nemohou bez mého souhlasu vyměnit jinam. Ale nenašli jsme klub, kde bych měl jisté místo. Vyplacení bylo nakonec nejlepší variantou.
Na co budete nejraději vzpomínat? Určitě si pamatuji na první sezonu, když jsem začínal v Los Angeles. Taky se mi vybavují zážitky z Atlanty, kde nás jeden čas bylo snad sedm Čechů nebo Slováků, byla tam legrace a taková pohoda. A pak samozřejmě rok, ve kterém jsme s Carolinou vyhráli Stanley Cup. Na to se nedá zapomenout.
Závěr vaší zámořské kariéry pokazila zranění. Už je všechno v pořádku? Když jsme získali v roce 2006 s Carolinou Stanley Cup, tak jsem měl zraněné rameno. V další sezoně jsem musel na operaci a trvalo mi skoro dva roky, než jsem získal zpátky do ramene sílu. Teď s ním nemám nejmenší problém. V loňském roce jsem dostal pukem do nohy, měl jsem ji zlomenou a byl dva měsíce mimo hru. V tom se vyměnili trenéři, a když jsem se vrátil, nebyl jsem v ideální kondici a formě, nový trenér mi nevěřil a nestavěl mě, byla to i smůla. Teď se cítím zdravý, musím to zaklepat. Celou letní přípravu zatím zvládám bez zdravotních problémů, což je pro mě nejdůležitější.
