Hobití trilogie skončila zcela podle očekávání

Hobit: Bitva pěti armád

Hobit: Bitva pěti armád Zdroj: warner bros.

Třináct měsíců trvalo Bilbu Pytlíkovi, než v knize Hobit došel tam a zase zpátky, tedy k Osamělé hoře plné nebezpečného zlata a domů do Kraje. Ve filmu mu výprava s trpaslíky zabrala celé dva roky, od premiéry jedničky k nynějšímu závěrečnému dílu. A i když je třetí epizoda nejkratší, pořád se zdá příliš dlouhá. I aktuální fantasy totiž dokazuje, že natáhnout jednu knihu do tří filmů nebyl dobrý nápad, tedy alespoň z kvalitativního hlediska.

Tentokrát ne proto, že by se tu jako v úvodu nic nedělo. Závěr se třpytí dramatickým potenciálem jako zlato v trpasličí sluji. Ještě před titulkem s názvem filmu je zabit drak Šmak a pak se vše chystá na to, co avizuje podtitul – Bitvu pěti armád. Do toho Thorin blázní ze zlata, Jezerní město lehlo popelem, trpaslík Kili vyznává lásku elfce, Gandalfa vysvobozují postavy z Pána prstenů ze záře Saurona a Bilbo ve stále neodolatelném podání Martina Freemana poskytuje občasné osvěžení z okolní megalomanie svou skromnou dobrotou. Závěr podaný bez úvodu a prostředku ale nepůsobí tak osudově, pokud divák nemá předchozí odyseu čerstvě v hlavě. A hlavně: Peter Jackson neukazuje nic moc nového.

Nejenže Středozemi už lépe představil Pán prstenů, kde se víc měnily kulisy a nepůsobily jako z videohry. Postavy se chovají předvídatelně, a to i pro ty diváky, kteří oblíbenou dětskou knížku nečetli. Ti by pak měli vědět, že tvůrci si ji dost upravili a posunuli její tón právě směrem k Pánu prstenů, který teď na Hobita plynule navazuje.

Občas Jackson připomene svou někdejší hravost – třeba když nechá Thorina bojovat s nejzlejším skřetem na ledu. Většinou ale film jede podle seznamu: trocha lásky, trocha slz, spousta řvaní, akčních scén a kroužících kamer kolem pěkných scenérií. Nepřekvapí ani těch pár cool akrobacií, které předvádí Legolas, vlivem topornosti Orlanda Blooma nechtěně směšná postava. A ta nejzřetelnější vlastní invence – zápas energií se Sauronem, vztah Kiliho a Tauriel, z příběhu nejvíc vyčnívají. Postav je tolik, že nikdo nemá moc co hrát, kromě Richarda Armitage v roli zaslepeného Thorina.

Pro fanoušky Tolkiena Bitva pěti armád nabízí hlavně nostalgii, pocit úlevy z konce dlouhého a občas únavného dobrodružství a roztroušené záblesky připomínající, proč se před třinácti lety do Jacksonovy Středozemě zamilovali. Novozélandský režisér nyní prý chystá tříhodinovou verzi Bitvy pěti armád na DVD. Přitom by měl připravit sestřih, kde by se z celé trilogie stal ono úchvatné, nabité, zajímavé dvouhodinové dobrodružství, které si Hobit zasloužil. V Jacksonově rozbujelé adaptaci je někde schované.

Hobit: Bitva pěti armád
(fantasy, USA/Nový Zéland, 144 minut)
Hodnocení: 80 %