Hospodářský zázrak u hranic
Zeptali jsme se, jak je to možné. A nečekala nás žádná oslnivě krásná obec. Docela obyčejná vesnice. Díky velkému kasinu tu však mají obecní vodovod a kanalizaci a krásnou sportovní halu. Na Folmavě nás ohromily obrovské vietnamské tržnice, velká kasina a charakteristické objekty s neonovými německými nápisy a obrázky obnažených ženštin.
Odvážně jsme vykročili mezi stánky, z nichž igelitové přístřešky vytvářely jakýsi improvizovaný obchodní dům. Kromě vietnamských obchodníků tu nebyla živá duše. Čtyři chlapíci si krátili dlouhou chvíli jakousi karetní hrou. O sto metrů dál seděly tři Vietnamky, nohy si hřály o elektrický radiátor. Na něm měly položenou desku a taky hrály karty. Fotograf si je chtěl vyfotit. Nechaly se, ale hned ho pozvaly, aby si zahrál s nimi. Kladla jsem mu na srdce, aby hlavně neprohrál foťák, a pak se, stejně jako on marně, snažila pochopit pravidla hry. Principem bylo přebít kartu protihráče a zbavit se karet. Odhazovat se však mohla nejen jedna karta, ale i postupka o třech kartách. Hra skončila a fotograf se tázal, zda vyhrál, nebo prohrál. Odpovědí mu byl smích.
Dozvěděli jsme se jen název hry, a že jde o hru vietnamskou. Blížila se půl pátá a trhovci začali sklízet zboží a zavírat krámky. Den na Folmavě končil. Respektive jedna jeho část. Kasina a noční podniky měly pracovní dobu před sebou.
