Mzdová reforma zasáhne firmy. Srovnejte rozdíly mezi ženami a muži už od června, nařizuje EU
- Firmy by měly napříště srovnávat příjmové rozdíly mezi oběma pohlavími, za porušení budou hrozit sankce.
- Pozitivem nových opatření má být kultivace pracovního prostředí, udržení kvalitních zaměstnanců a větší šance na získání nových.
- Ve sněmovně se nahromadilo téměř pět desítek novel zákonů nutných pro soulad se směrnicemi a nařízeními EU.
České firmy stojí před největšími změnami v odměňování zaměstnanců za posledních deset let. Obsahuje je směrnice Evropské unie o narovnání rozdílu v odměňování žen a mužů. Jeho průměrná hodnota v tuzemsku je oproti ostatním členským zemím velmi vysoká.
Podniky budou muset o výši mezd pravidelně předkládat zprávy. A v případě, že rozdíl mezi oběma pohlavími překročí pět procent, aniž by k tomu měl zaměstnavatel pádný důvod, bude nucen to pod hrozbou sankce napravit.
EU žádá, aby nová opatření platila už od června. Do tohoto termínu je však parlament zřejmě nepřijme. Nebudou tak v souladu s českým právem a nevstoupí do praxe. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) nyní čeká na schválení téměř padesát zákonů, které bylo potřeba kvůli evropským směrnicím a nařízením upravit. Ještě na podzim jich bylo jen pět. Skluz zapříčinily loňské volby, přeobsazování postů ve sněmovně či debaty o revizi státního rozpočtu.
Firmy čekají nové povinnosti
Z dat Eurostatu plyne, že rozdíly ve mzdách českých žen a mužů patří k nejvyšším v EU. Příslušnice něžného pohlaví vydělávají průměrně o 18,5 procenta až čtvrtinu méně. Ženy pracují zhruba o 69 dní v roce déle, aby dosáhly na stejný příjem svých mužských protějšků.
Jakkoliv má směrnice EU o transparentním odměňování nespravedlnost odstranit, bude mít dopady do řízení mzdových procesů od náboru zaměstnanců až po pracovní struktury ve firmách. „Členské státy EU musejí se směrnicí sladit své právní řády ve všech dílčích povinnostech spojených s právem na přístup zaměstnanců k informacím a ochranou jejich práv,“ upozorňuje advokát Pavel Koukal z kanceláře Rödl & Partner.
Nová pravidla nejsou doporučením, ale povinností. Nutná proto bude nejen novelizace zákoníku práce, ale také antidiskriminačního zákona a normy o inspekci práce.
Česká legislativa principy rovného zacházení, zákazu diskriminace a spravedlivé odměny obsahuje, neupravuje však účinné pojistky, jakými jsou informační povinnosti vůči zaměstnancům, transparentnost při stanovení mezd ani takzvaný reporting rozdílů v odměňování žen a mužů. „Směrnice EU přináší soukromé sféře řadu nových povinností, které zatím neměla,“ dodává Koukal.
I když podle odborníků podnikům vzrostou nároky na HR, díky průhlednému mzdovému ohodnocování posílí na trhu práce. To vytvoří prostor pro kultivaci pracovního prostředí, udržení kvalitních zaměstnanců a získání nových.
Pravidelná každoroční hlášení
Všechny firmy s více než sto zaměstnanci budou muset předkládat takzvaný gender pay gap report – zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů, a to včetně mediánových hodnot nebo rozdílů v doplňkových a proměnných složkách mzdy. Jestliže se u některé kategorie zjistí rozdíl vyšší než pět procent a zaměstnavatel to nebude moci objektivně zdůvodnit, bude povinován zjednat nápravu.
Podniky s 250 a více zaměstnanci budou zmíněnou zprávu poprvé předkládat v roce 2027, a to za celý letošek, a následně pak každoročně. Pro zaměstnavatele se 150 až 249 pracovníky vznikne tato povinnost rovněž v roce 2027, ale další zprávy budou připravovat jen každé tři roky. Pro firmy se 100 až 149 zaměstnanci bude zpráva poprvé povinná až v roce 2031 a pro subjekty s méně než 100 zaměstnanci bude podání dobrovolné.
Sněmovna musí dohnat zpoždění
Včasnému uvedením evropské směrnice do praktického života však brání množství novel zákonů, které umožní převedení legislativní změn EU do českého právního řádu. Přesný výčet obsahuje zpráva o přejímání těchto unijních závazků, kterou se má koncem března zabývat Senát.
„Celkem je k dokončení transpozice všech směrnic třeba přijmout 48 návrhů zákonů,“ uvedl ministr spravedlnosti a šéf Legislativní rady vlády Jeroným Tejc (za ANO).
Bývalé vládě se nepovedlo do konce listopadu prosadit například novelu o podnikání na kapitálovém trhu, která má zavést vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech firem, stejně jako zákon o účetnictví nebo novely o spotřebitelském úvěru a o výrobcích s ukončenou životností.
Současný kabinet Andreje Babiše pak nabral zpoždění s novelami rozpočtových pravidel, o silničním provozu, o mezinárodní spolupráci při správě daní nebo o finančních službách.
Kvůli nesplnění lhůt bylo loni vedeno ze strany EU proti Česku 57 řízení. To je o čtyři více než v roce předcházejícím.
