Na triatlonové scéně se pohybuje teprve tři roky. Letos dal o sobě hranický tým Rock-technik Triatlon výrazněji vědět. Železní borci Rocktechniku tradičně excelovali hlavně na tratích dlouhého triatlonu. Porci 3,8 kilometru plavání, sto osmdesáti kilometrů v sedle kola a dvaačtyřiceti kilometrů běhu na závěr zvládali jako málokdo v republice.
Hvězda ze Slovenska
Za výrazným vzestupem formy celého Rocktechniku stojí hlavně příchod Karola Džalaje. Slovenský reprezentant, který loni hájil barvy klubu Nereus Žilina, letos hranický tým patřičně povzbudil.
„Přítomnost Džalaje je pro všechny v klubu velkou motivací. Zároveň k nám do týmu pasuje i lidsky. Na nic si nehraje a my nechceme dělat rozdíly mezi reprezentantem a amatérským nadšencem,“ vysvětluje vedoucí Rocktechniku Michal Malík.
Sezonu Džalaj začátkem roku odstartoval desátým místem na závodě Ironman Malaysia. V září si střihnul dalšího železného muže v americkém Wisconsinu, kde ho ale postihly dva defekty a dokončil jedenapadesátý. Mezitím stihnul slovenský výsadkář vybojovat titul vicemistra Slovenska a během tří závodů si zajistil celkové vítězství v bodování Českého poháru v dlouhém triatlonu. Na pražském mistrovství Evropy skončil ve tvrdé konkurenci čtyřiadvacátý. V prosinci se chystá na Ironmana do Austrálie.
Rekord po pěti operacích
Původně chtěl Michal Malík letos zakončit závodní kariéru. Na konci sezony je vše jinak.
„Celkové jedenácté místo na mistrovství republiky v Teplicích a hlavně výrazně vylepšený osobní rekord mi vlil novou krev do žil,“ pochvaluje si Malík, který má za sebou tři operace levého a dvě pravého kolene. Přesto skončil v celkovém bodování Českého poháru šestý, ve své kategorii třetí.
Ivo Vrba šíří dobré jméno Rocktechniku na závodech terénního triatlonu. V seriálu Xterra Tour skončil celkově devátý, ve své věkové kategorii dokonce třetí. Příští týden tak odlétá na světové finále na Havaj.
Důkazem, že triatlon na vysoké úrovni lze dělat i takřka v padesáti letech, je Ladislav Gočáltovský. Nejzkušenější borec týmu nenašel v Českém poháru ve své kategorii přemožitele a na závodě v Nitře se jen o pár vteřin nedostal pod magickou hranici deseti hodin.
Nadějně si letos vedli i další členové družstva a jejich výsledky dávají tušit sílu týmu pro příští sezonu.
