Konečně se dočkal své šance. Poté, co Michal Vepřek v posledních třech sezonách strávil dva roky na hostování v Jihlavě a půl roku na Žižkově, vybojoval si nyní místo v základní jedenáctce Sigmy. V dosavadních kolech Gambrinus ligy levý obránce nechyběl na hřišti ani minutu a dokázal, že svůj post nehodlá nikomu přepustit.
Nepropadl jste už někdy zoufalství? Místo abyste hrál v Sigmě, pořád jste pendloval mezi jinými kluby. Určitě mě to takhle několikrát přepadlo, často jsem si říkal, že by to všechno mohlo být úplně jinak. Ale nelituju žádného z těch hostování, vždycky jsem tím jenom získal. Hrával jsem pravidelně, což pro mě bylo nejdůležitější.
V letní přípravě jste nastoupil proti takovým týmům jako Rapid Vídeň, FC Kodaň nebo CSKA Moskva. Jak jste si to užil?
Tohle je na herních přípravách úplně nejlepší. Že se setkáme s kluby z jiných zemí, poznáme různé herní styly. Pro nás je to velká zkušenost a možnost posoudit, jak na tom jsme.
Po přípravě vám dal trenér Psotka důvěru a stal jste se členem základní sestavy. Nebál jste se, že budete muset jít zase pryč z Olomouce?
Ne, letos jsem věřil, že zůstanu v Sigmě a prosadím se. Když se obraně daří, tak do ní trenér nezasahuje. Takže zatím jsem v klidu a doufám, že si své místo v základu udržím.
Pravidelně kopete přímé a rohové kopy. Trénujete je speciálně s někým?
Standardkám se věnujeme pravidelně každý týden, na každého soupeře zkoušíme vymyslet něco speciálního. Je potřeba to natrénovat, abychom věděli, kam míče umísťovat a spoluhráči zase měli představu, kam si nabíhat.
V dosavadních zápasech jste se o standardky dělil s Tomášem Janotkou. Bude to tak i v dalších kolech?
Tohle určil trenér, který vždycky vybere dva tři hráče na kopání všech standardních situací. Pak už je to na nás, jak se domluvíme. Jestli třeba tenhle roh budeme kopat od brány nebo do brány. Záleží i na spoluhráčích, co jim v dané situaci víc vyhovuje.
Zažil jste v Sigmě už několik trenérů. V čem je Psotka jiný než Petržela a Uličný?
Je dobré, že se snaží zabudovávat do kádru mladší hráče a nutí nás hrát ofenzivní fotbal. Myslím si, že to na hřišti plníme, že nezalézáme do obrany, ale chceme za jakéhokoli výsledku hrát dopředu.
