Štědrost Otavy prověří v sobotu asi stovka zlatokopů, kteří připomenou dávný obrázek dobývání drahého kovu z koryta řeky. Zvláštní podívaná, kterou zpestřuje muzika, šermíři, atrakce a hry pro děti, láká každý rok na břehy u Kestřan až dva tisíce diváků.
Na to, aby zájemci miskami vyrýžovali co nejvíc zlata, má každý patnáct minut. Z úlovku rozhodně nezbohatnou, odměnou jim ale bude mnoho koncertů, vystoupení šermířů, country bál i potěšení ze setkání s dalšími nadšenci.
„Jsme něco podobného jako houbaři. Chceme se odreagovat v přírodě a potkat kamarády. Má to blízko k trempování,“ popsal místopředseda Českého klubu zlatokopů Zdeněk Medek. Rýžování zlata v Kestřanech je největší akce svého druhu v republice a hlavně mimořádná šance získat z řeky opravdu přírodní zlato, nikoli částečky, které by někdo předtím do vody nasypal.
Pozůstatky po rýžování na zlatonosné Otavě i v jejích přítocích svědčí o tom, že především ve třináctém a čtrnáctém století bylo Pootaví jedním z nejvýnosnějších nalezišť zlata ve střední Evropě. Zlato v Otavě pocházelo z ložisek v okolí Kašperských Hor a bylo hlavním zdrojem bohatství českých panovníků.
Teď už ale podle Medkova odhadu vyrýžuje závodník maximálně šedesát zlatinek. S ohnutými zády po kolena ve vodě si tedy o prstýnku může nechat jen zdát, protože na gram zlata by jich potřeboval kolem dvanácti tisíc. Tím bohatší je kulturní program, jehož hlavní hvězdou bude v pátek večer Kamil Střihavka.
„Začínáme rockově a další den přejde program do folku a country, zazní i keltská muzika,“ shrnul starosta Kestřan Lubomír Málek.
Osmnáctý ročník má podtitul V kraji Karlů Kupků. Připomíná malířský odkaz otce a syna, které inspirovala krása Pootaví. V jednom z velkých stanů, kde najdou lidé asi sedm set míst k sezení a případný azyl při dešti, budou vystavené jejich obrazy, ilustrace i pohledy.
K zlatonosné Otavě přijede i Střihavka
Rýžování zlata v Kestřanech na Písecku není pro ziskuchtivé dobrodruhy. Ocení ho hlavně milovníci řeky, hudby a zábavy.
