K zlatým bruslím by ráda další zlato | E15.cz

K zlatým bruslím by ráda další zlato

Rychlobruslařka na krátké dráze Kateřina Novotná z Benátek nad Jizerou dnes odlétá na zimní olympijské hry.

Generálku na olympiádu zvládla mladoboleslavská rodačka v Drážďanech bravurně. Za moře odlétá jako úřadující evropská šampionka. Ve Vancouveru ale na ni čekají asijská bruslařská esa.

Před dvěma týdny jste se stala mistryní Evropy ve víceboji v short tracku. Dá se forma naplánovat?
Naplánovat se to určitě dá, závisí i na tom, jak závody probíhají, jaká je příprava. Člověk ale nikdy neví, zda to vyjde. Mně to vyšlo.

Jak jí ale načasujete přesně na nějaké datum?
To záleží na trenérovi, to je jeho práce.

Psychika hraje bezesporu také roli.
Určitě. Člověk si musí věřit. Před závody je to v pořádku, je těsně před startem a nemusí to psychicky zvládnout, má pochyby, obavy.

Teď o tom hodně mluvíte, když se vás kolegové novináři ptají, jak jste se od olympiády v Turíně změnila. O psychice často hovoříte. Říkáte o sobě, že jste vyspěla.
Snažila jsem se nebát i dříve, ale asi jsem to nezvládala tak, jak bych měla. Říkala jsem si, nemám na to, tamty jsou lepší, spadnu? Záleží na tom, zda se člověk sráží nebo povzbuzuje. V posledních dvou letech čtu knížky od trenéra Mariana Jelínka Poznej sám sebe a Skrytá cesta k vítězství. Pomáhá mi to.

Evropské soupeřky jsou určitě jiné než Asiatky.
Ano, proto si mohu více věřit. Všechny se známe a vím, co mohu od nich čekat. Věděla jsem, že mám formu. Záleželo na tom, jakou formu mají ostatní a jak zvládnu závody takticky.

V prvním závodě na 1500 metrů jste upadla a vypadla v semifinále. Přesto jste pak ve čtyřboji zvítězila.
Neměla jsem z toho závodu žádné finálové body. Ve hře byly další dvě tratě a superfinále, takže jsem byla celkem v klidu. Věřila jsem si, přestože jsem spadla. Jedno zaváhání nevadí, nikdy nevíte, jak se bude závod vyvíjet a co se stane jiným.

Teď máte zlato z Evropy, je to trumf na olympiádu?
Dává mi to naději pro dobré umístění ve Vancouvru.

Kdy budete spokojená?
Spokojená budu, když si dobře zazávodím. To znamená, když se mi dobře pojede a budu schopná do toho dát všechno, co je ve mně. Když si v cíli budu moci říct, lepší už to být nemohlo.

Čekají vás tři různé závody. Co prožíváte při vítězství?
Když jsem v Drážďanech vyhrála závod na 1500 metrů, měla jsem radost, že mám aspoň malou zlatou. Věděla jsem, že o velké medaili se rozhodne v superfinále. Já měla závodnice za sebou a nevěděla jsem, jak dojely. Byla jsem smířená s druhým místem. V šatně jsem si utírala brusle a ptala se maďarských trenérů kolikátá dojela Italka Arianna Fontanaová. Říkali třetí. Tak jsem zjistila, že jsem vyhrála. Úplně mne to zahřálo, že jsem to dokázala.

K čemu se takový pocit dá přirovnat?
Teď už je to pryč, život jde dál. Nějaké první místo.

Počkejte, přece mezi námi tolik mistrů Evropy nechodí.
Je to krásný pocit, ale všechno je pomíjivé.

Myslíte, že se vás soupeřky z Asie budou na olympiádě teď víc bát? Ony vědí už delší dobu, že si mají na mne dávat pozor. Na olympiádě si budou dávat bacha.

Evropanky nejsou považovány za favoritky, je to tak?
Jsou to Američanky a Asiatky. Třeba sedminásobná mistryně Evropy, Bulharka Jevgenija Radanová, vyčnívala. Byla o hodně lepší než ostatní Evropanky, taky má dvě medaile z olympiády na 500 metrů. Závodnice z Evropy, která se chce utkat s Asiatkami, musí v Evropě vyčnívat.

To se dnes dá říct o vás.
Budou dávat pozor na mne a na Ariannu.

Mohu vás chtít třeba psychicky rozhodit?
Možné to je. Prý Číňanky na startu do ostatních šťouchají.

Rozhodí vás to?
Mně to zatím nedělaly. Musíte být psychicky silní, silnější než ony.

To je ten recept, jak je porazit?
V minulosti jsem to sama vnímala tak, že když to je Korejka, tak nad ní nemohu zvítězit. Když si věřím, že na někoho mám, tak ho porazit dokážu.

Obáváte se aklimatizace ve Vancouveru? Problém bude se spánkem. Tělo je zvyklé hýbat se v jinou dobu. Tam budu závodit a doma bych spala. Svaly pak nefungují tak, jak by měly. Uvidíme, jak se s tím vyrovnám.

Četla jsem, že vaše brusle jsou zlaté. Ony jsou ale zlatočerné. Proč jste si je v Soulu nechala udělat na míru?
Víc sedí a chtěla jsem vyzkoušet novou značku. Korejci jsou nejlepší a jezdí právě na značce Best Feel. Starší boty se mi už rozpadaly. Tu se utrhla přezka, očko se urvalo a štvalo mne čekat, co se kde rozbije, navíc třeba v závodě. První světové poháry byly v Asii, jeden v Pekingu a druhý v Soulu. Ideální doba nechat si je přímo tam udělat.

Smí se říkat, kolik stály?
Boty stály 1400 eur, nože dalších 400 eur. Trenér, když zjistil, kolik stojí, tak říkal: To musej bejt zlatý. Tak jsou. Mám ještě jedny náhradní.

Jsou zlaté i proto, že chcete být zlatá na olympiádě?
Doufám, že ano. Ladilo by to.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!