Z města mizí desítky stromů. Lidem to vadí, prý jich je i tak málo. Odborníci tvrdí, že kácení je nutné.
Ve Frýdku-Místku je kolem pětatřiceti tisíc stromů. Během letoška se toto číslo zase o něco sníží. Jakmile se oteplilo, lidé z technických služeb vyrazili do parků, sadů a ulic a začali s kácením. Řadě lidí to vadí.
„Ve městě máme hrozný vzduch a těch stromů není moc. Myslím, že v mnoha případech odstraňují i ty zdravé,“ stěžuje si Jiří Kajzar z Frýdku-Místku.
Podobné výtky poslouchá každý den i desítka zaměstnanců technických služeb, která vyráží několikrát týdně kácet stromy. S pilou v ruce stál na zvedací plošině u větví stromu i Pavel Halata. „Lidé za námi chodí a rozčilují se, proč ty stromy kácíme. Těžko se jim to vysvětluje,“ přibližuje každodenní zážitky Halata. Letos pokácel s kolegou Romanem Mazurou už třicítku stromů.
Zdravé stromy nebereme
Zaměstnanci magistrátu tvrdí, že k zemi se kácí pouze nemocné stromy, zdravým se lidé s pilami vyhýbají. „Celý loňský rok jsem obcházel jeden strom za druhým a kontroloval, v jakém jsou stavu. Podle toho jsem sepsal seznam těch, které napadlo jmelí, houbovité choroby nebo třeba brání růstu
jiným stromům,“ vysvětluje výběr pracovník odboru životního prostředí Jiří Lederer.
Při posuzování stromů používá několik metod. „Každý z nás už na první pohled pozná, jestli strom má, nebo nemá problémy. A když je má, kontroluje se pětadvacet položek,které určí, jak vážné to je,“
říká Lederer. Na údržbu zeleně existuje dlouhodobý plán. Na jednom místě lidé stromy kácí, na druhém je sází.
Vědec kácení schvaluje
Sedmička se obrátila i na odborníka z Ostravské univerzity a zjišťovala, zda město přistupuje k zeleni citlivě. „Žiju ve Frýdku už roky a nevšiml jsem si ani jednou pokáceného stromu, který by si to nezasloužil.
Na rozdíl od Ostravice, kde před zhruba třemi lety vedení obce nesmyslně nechalo vykácet nádhernou lipovou alej, tady je vše v pořádku,“ říká Václav Krpeš z Přírodovědné fakulty Ostravské univerzity.
