Do nejlepší hokejové ligy světa měl dobře nakročeno. V roce 2005 si zástupci Atlanty Trashers vybrali šikovného útočníka Alexe Bourreta v draftu NHL už v prvním kole, celkově na šestnácté pozici. V dalších čtyřech letech si ale mladý Kanaďan v NHL nezahrál ani minutu a vláčet se po farmách už ho nebavilo. Proto se rozhodl zkusit štěstí v Evropě a na začátku října kývl na nabídku Komety Brno.
„Po draftu jsem si myslel, že se okamžité prosadím do NHL. To se ale nestalo. Může za to i moje výška, navíc nejsem žádný silový typ útočníka. Nyní cítím, že se můžu zlepšovat a myslím si, že v Brně to půjde. Musím ale tvrdě pracovat,“ prohlašuje třiadvacetiletý Bourret, který s Kometou podepsal smlouvu do konce sezony.
Česká extraliga není soutěží, kam kanadští hokejisté často směřují. Bourret ale své brněnské angažmá dlouho nepromýšlel. „Měl jsem nabídky ze Švýcarska, Švédska a Dánska. Kometa se ozvala jako poslední, jenže její nabídka se mi líbila nejvíc. Uvědomoval jsem si, že je Brno v tabulce poslední. Na druhou stranu jsem si říkal, že bych tu mohl dostat více prostoru na ledě. Mým cílem je prosadit se a být jedním z nejlepších hráčů Komety,“ prozrazuje rodák z města Drummondville. Český styl hokeje tomuto technickému Kanaďanovi od prvních momentů vyhovuje. Bourret je totiž typem hráče, který se vyžívá spíše v hokejových kombinacích než ve rvačkách. Podle trenéra Pavla Pazourka se v něm ale jeho původ nezapře.
„Je hned poznat, že je Kanaďan. Hraje opravdu s důrazem a automaticky se tlačí do branky,“ všiml si Pazourek.
Také kanadské posile stačilo pár společných tréninků na to, aby si vytvořil první dojmy z českého hokeje. „Nehraje se tolik fyzicky, síla se nahrazuje bruslením. Žádné nahazování puku do rohu, aby se o něj hráči porvali. Trénuje se zde víc na ledě než mimo led. V Kanadě je hokejista na ledě půl hodiny a pak stráví třeba dvě hodiny v posilovně,“ srovnává Bourret.
V novém působišti se Bourret ještě nestihl pořádně zabydlet. Problém mu dělají například dopravní předpisy a česká kuchyně, která se od té kanadské v mnohém liší.
„Všechno je pro mě nové. Každý den si projdu nějaký obchod, objevím novou restauraci. Snažím si vše co nejvíc užívat. Navíc spoluhráči jsou velice přátelští, což mi všechno to poznávání hodně zjednodušuje,“ pochvaluje si Bourret, který zatím nejvíce času tráví s finským brankářem Sasu Hovim.
Česky zatím neumí moc slovíček. Na tento handicap si ale nestěžuje. „Většina cvičení na tréninku se dá odkoukat,“ usmívá se Bourret.
