Kino: Jídlo a pití sebereme

Do děčínského kina Sněžník lidé nepronesou ani sáček bonbonů ani malou petku vody. Dohlížejí na ně strážníci.

Jako smetiště vypadalo ještě donedáva po každém představení nově opravené kino Sněžník v Děčíně. Diváci si přinesli alkohol, někdy pizzu v krabici nebo sušenky. Papíry a lahve končily pod sedadly. Od premiéry Harryho Pottera je ale všechno jinak. Platí tam zákaz vlastního jídla a pití. Na to, aby dovnitř nepronikl nikdo ani se sáčkem bonbonů, nyní dohlíží městská policie. Sedmička byla u toho, když zákaz začal platit.

Nedůsledná kontrola

Třicátého července zažili návštěvníci kina něco, co je obvyklé u fotbalových zápasů nebo velkých koncertů. Spolu s uvaděčkami je vítali muži v uniformách. Kontrolovali, jestli si nepřinesli něco na jídlo a pití. Během chvíle lemovaly vchod kina odložené lahve. „To jsem tedy nezažil. Kam mám teď dát to pití, které jsem si přinesl? Je to omezování svobody,“ rozčiloval se divák Martin Rousek.
Strážníci upozorňovali na novinku lidi, kteří si nesli jídlo nebo pití viditelně v ruce. Udělovali ale výjimky. „No tak si tu láhev vezměte s sebou, ale schovejte si ji,“ radil jeden z nich divačce. Ta strčila petku na dno kabelky a ještě ji přikryla svetrem. Pak už bez obtíží do sálu prošla. Diváci se také často smáli, jak strážníky doběhli. „Stačilo jen schovat pití do tašky a tvářit se nenápadně,“ říká Míša Skálová.

Vzorem jsou multikina

Kino patří pod děčínské městské divadlo. Jeho ředitel Petr Michálek připouští, že zákaz vlastních potravin má podpořit prodeje tamního bufetu. „Inspirovali jsme se u multikin, kde to je naprosto běžné,“ řekl ředitel. Lidé podle něj začali nosit vlastní jídlo v době, kdy byl bufet v kině nekvalitní. Po opravě se teď specializuje na tiché občerstvení v krabičkách. „Šustící pytlíky a obaly ze sušenek diváky ruší, ti si pak stěžují,“ tvrdí ředitel divadla. Argumenty diváků, že je kino nutí utrácet, vyvrací. „Vlastním jídlem neušetří. Za půllitrové pití u nás zaplatí maximálně pětadvacet korun a velká krabice popcornu přijde na šedesát korun,“ řekl Michálek.

Kino není jídelna

Do ústeckého kina Hraničář si diváci mohou přinést cokoli vlastního. I tady promítali Harryho Pottera a personál kina čekal po závěrečných titulcích velký úklid.

„Lidi si dělají z kina jídelnu,“ konstatuje Irena Patrusová z Hraničáře. „Nosí si k filmu hamburgery, gyros, fastfood. Na zem jim kape kečup a tatarka,“ říká a do velkého plastového pytle vybírá zpod sedaček krabičky a sáčky snad ze všech rychlých občerstvení v okolí. Pod nohama má několik plastových lahví, spoustu starých i nových žvýkaček. Zkušeným hmatem vytahuje zpod sedačkové opěrky kelímek s brčkem. „Kino je zničené. Ale žádné zákazy tady už nebudou, za chvíli bude v Ústí nové multikino,“ říká smutně Patrusová. Zdejší diváky prý nejvíc ruší zvonící a svítící mobily. „Jasně, že mobil nevypínám. Chci si z filmu udělat fotky, co je na tom špatného,“ říká Jan Pouštka při odchodu z kina. V litoměřickém kině Máj také v minulosti při úklidu kina žasli, našli totiž láhve od různého alkoholu nebo namazaný chleba připlácnutý na sedačce. Prý to zde ale naštěstí není tak často.