Čteme-li pozorně doslov, můžeme se však dozvědět, že výběr tentokrát téměř zcela ovládl Petr Král. Vliv Jana Štolby byl spíše zanedbatelný. Král sice mluví o názvu jako o metafoře s vědomím toho, že každý výběr je nutně subjektivní, přesto jeho vyhrocené etické a estetické předpoklady znějí jako z dávno zašlého světa.
V knize Nejlepší české básně 2011 nalezneme rozličné autory, jejichž tvorbu můžeme uznávat, ale také ty, jež své opodstatnění ve výběru nemají. Najdeme zde tak osvědčená jména Ivana Wernische, Víta Slívu a Františka Listopada, jimž loni vyšly nové sbírky. Stejně tak Petr Borkovec, Petr Hruška nebo Petr Halmay dnes patří k neopomenutelným postavám české básnické tvorby. Z doposavad opomíjených autorů se do výběru dostal Ladislav Selepko či Pavel Ctibor, jehož Silentbloky takřka před dvěma lety vnesly do strnulého literárního prostředí závan neotřelosti.
Z nejmladší generace, jež je zastoupena opravdu jen sporadicky, zaujme snad pouze Ondřej Buddeus, u nějž je patrná snaha uvažovat o poezii v nových a širších souvislostech. Za největší minus sborníku můžeme pokládat poměrně malý výrazový rozptyl předkládaných děl, což pramení ze samotného procesu jejich výběru. Přesto v knize nalezneme několik výjimečných textů, jež potvrzují pevné místo poezie v naší tradici.
Samotný název sborníku odkazuje spíš k marketingovým strategiím a je snahou o zpopularizování poezie mezi českými čtenáři. Těžko říci, jestli volba nakladatelství pro takto vyhraněnou editorskou pozici byla zrovna nejšťastnější. V každém jiném případě by určitě byla chvályhodná, ovšem u takto pojaté publikace je spíše na škodu.
Petr Král, Jan Štolba (eds.): Nejlepší české básně 2011
Nakladatelství: Host, 2011
Hodnocení: 70 %
Autor je spolupracovníkem redakce
