Emil Filla velmi nadaný a známý malíř, Vincent Vingler na druhé straně sochař tvořící v ústraní. Filla z této dvojice vystupuje do popředí, ale jen svými grafikami, které nebyly uceleně ještě nikdy vystaveny. Jinak je pro nás v zásadě Filla „okoukaný“ exponát. Vingler svým tvůrčím přístupem připomínající tvorbu francouzského sochaře Brancussiho vyzdvihuje svět zvířat a v podání architekta výstavy Tomáše Svobody je expozice velmi silným zážitkem.
Filla jako představitel české moderny byl u nás i ve světě několikrát prezentován v různých podobách. Z archivů byly vyňaty hlavně jeho grafické listy, například soubor leptů k Nezvalově sbírce Torzo naděje. Cyklus leptů je okouzlující. Barokní přebujelost ve spojení se zatemnělými místnostmi, které osvětlují jen velké křišťálové lustry, ale vytváří dojem sklepa a obrazy tak bohužel zanikají a propadají se do tmy. Některé místnosti jsou obsahově a žánrově neucelené. Rozdělení exponátů v některých okamžicích není vhodné a občas působí na první pohled chaoticky.
Opakem jsou Vinglerovy plastiky plné světla a odlesků. Bronz či dřevo spolu souzní barevně a ladné tvary jeřába, antilopy, sovy, ryb jsou neskutečně dynamické ve své plastické strnulosti. Vingler vždy stál programově mimo vývojové proudy a jeho sochařská tvorba si uchovávala odstup. Snad proto není známý širší veřejnosti.
Aktuální výstava ho se všemi zaslouženými pompami konečně představuje. Instalace není chronologická, plastiky jsou rozmístěny do tří celků: Na souši, Ve vodě a Ve vzduchu, nazvaných podle míst, kde zvířata žijí. Komorní interiérové plastiky působí velmi jemně až uhlazeně, externí, jež jsou umístěny na nádvoří a v parku zámku, jsou čistým a výrazným doplňkem geometricky pojatého tvaru zámeckého parku. Vingler si tento prostor zaslouží a Troja si zaslouží Vinglera. Filla je v tomto případě jen doplňkem.
Emil Filla: Ze sbírek GHMP, Vincenc Vingler: Sochy zvířat
Galerie hlavního města Prahy – Trojský zámek
Výstavy trvají do 4. listopadu
Hodnocení: 80 %
Autorka je spolupracovnicí redakce
