Andrej Zvjagincev se po úspěchu svého vrcholného opusu Leviatan vrátil do kin s další elegií ze současného Ruska. Je jí méně drtivé, ale stále audiovizuálně vytříbené drama o rozvodu Nemilovaní.
Od začátku své kariéry, přirovnávané hned k ruské legendě Tarkovskému a jeho metafyzickým opusům, tvoří režisér Andrej Zvjagincev tragická dramata, v nichž komentuje ruskou současnost i obecný stav lidské duše. Po mistrovském díle Leviatan nyní sbírá úspěchy s titulem Nemilovaní, na povrchu rozvodovým dramatem, uvnitř chladným obrazem prázdných životů bez lásky.
Film, který loni v květnu na festivalu v Cannes získal cenu poroty, v prosinci Evropské filmové ceny za hudbu a kameru a minulý týden nominaci na Oscara, opět spojuje sociálně realistickou kritiku s mytickou nadčasovostí.
Tentokrát ale méně obratně než dřív. Zvjagincevova kritika egocentriků zahleděných do obrazovek svých mobilů vyznívá dost jednoduše, postava nenávistné matky a rozvádějící se Ženi jako karikatura. Nemilovaní jsou silnější v atmosféře citového chladu a strohosti, odrážené v podzimním počasí. Zprávy o zhoršujících se vztazích země s Ukrajinou a prezidentských volbách v Americe příběh zasazují konkrétně na sklonek roku 2012. Útržky světového dění ale spíš podkreslují smutný svět protagonistů jako výsek všeobecného marasmu.
Vše začíná v bytě manželského páru, který spolu bez hádek už v jedné místnosti nevydrží, hněvem a nenávistí mrazí hlavně podvedená žena. Každý už má nového partnera, nový život a syn, který je spojuje s tím starým, zůstává osamocen v nárazníkové zóně. Když zmizí, oběma rodiči to otřese.
Zvjagincev není tak černobílý, aby tvrdil, že už ve světě nezbyl ani kousek citu. Jeho pohled na lidstvo je nicméně mrazivý jako ruská zima. Odcizené vztahy, honba za kariérou a povrchem, konzum a touha užívat si, lakonické komentáře autorit bez iluzí sleduje s melancholickým klidem nelítostného soudce. Žeňa, celé Rusko, jehož nápis nosí na mikině, a možná i celý svět tu běží naprázdno, jak ukáže na závěr ta nejpřímější z metafor.
Kromě mírné nepřesvědčivé hysterie a přímočaré kritiky drtivý dopad Nemilovaných zjemňuje i fakt, že se odvíjejí poměrně dlouho v očekávaných představách diváka znalého režisérových předchozích děl. Novinka k tomu ani dějově, ani vizuálně nestrhává tolik jako Leviatan. Postavy zůstávají matnější a dá se k nim hůře vztáhnout. Nicméně Zvjagincev i svou novinkou potvrzuje své vysoké postavení mezi evropskými režiséry jako mistr ve spojování elegické poetiky s drsnou společenskou kritikou.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Nemilovaní
(drama, Rusko/Francie/Německo/ Belgie, 127 minut)
Režie: Andrej Zvjagincev
Hrají: Marjana Spivaková, Alexej Rozin,
Matvej Novikov, Marina Vasiljevová
Hodnocení: 70 %
