Typicky americkým stylem psaní o umění plným citací z dobových pramenů zachycuje ohromnou paradigmatickou změnu, jíž divadlo ve Spojených státech amerických během minulého století prošlo. Klíčový posun proběhl od textu (dramatu) směrem k vlastní inscenaci (zážitku). To znamenalo odvržení klasických postrenesančních východisek dramatu a pokus o ustavení přístupů nových. V tom hráli klíčovou roli lidé z jiných oblastí – například modernistka Gertrude Steinová a její landscape drama, „šamanské rituály“ Antonina Artauda a především převratný přístup k hudbě Johna Cage.
Ve spojení s krizí tradičních dramat symbolizovaných broadwayskými produkcemi a příchodem konkurenční televize (jež klasická vyprávění a zábavu přinesla lidem až do obýváku) se právě z jejich experimentů náhle vyčlenily zcela nové inscenační postupy a přístup k divadlu jako takovému.
Aronson se pak nejvíce věnuje šedesátým letům, během nichž avantgardní divadlo zažilo vrcholné období. Soubory jako Open theatre či Performance Group nabídly revoluční představení, začaly se prosazovat happeningy jako nová umělecká forma, avantgardním divadlem zahájili kariéru dnes slavní tvůrci jako Robert Wilson či Richard Foreman. S vrcholem přišla i krize, jíž reprezentují často kritizované a extrémní performance vykonávané jediným člověkem (bohužel často docházelo k sebepoškozování, překračování platných zákonů či sexuálním výstřelkům).
Ačkoli po zlatém období avantgarda vyklidila pozice a její postupy postupně pohltila oficiální scéna, její stopa je nesmazatelná. A Aronsonova publikace ji mapuje dokonalým způsobem.
Arnold Aronson: Americké avantgardní divadlo
Nakladatelství: Akademie múzických umění, 2011
Překlad: Daniela Jobertová, Jan Hančil
Hodnocení: 100 %
