Lékař, senátor, sběratel Pavel Sušický

Z dobrého studenta vyrostl Pavel Sušický v uznávaného „očaře“. Největší vášní je pro něj práce. Ať se na něj ptáte kohokoli, slyšíte totéž. Skvělý a laskavý doktor.

Přemýšlel o kariéře novináře. Moudrý otec a pragmatický strýc radili něco méně závislého na politice. Psal se rok 1968. Zvítězila medicína se specializací na oční lékařství. Tu ovlivnil i fakt, že se v jeho rodném Chomutově otevíralo nové oddělení.

Škola primáře Johna

Z Chomutova, kde si nerozuměli s primářem, odešel v roce 1979 do Ústí nad Labem, které od začátku považuje za své město. Vztahy s tehdejším primářem Janem Johnem líčí jako opak chomutovských začátků. „Jsem levák a snažil jsem se sám přeškolit, protože celý svět je uzpůsobený pro praváky. Primář na tom byl stejně. Byli jsme dva obourucí. Při operacích je to výhoda,“ doplňuje Sušický.
Byl druhý lékař v učitelské rodině, kterou čas mění v lékařskou. Bratr je otorinolaryngolog, dcera Veronika je kardioložka. „Už je nás pět, každý s jinou specializací. Mohli bychom si otevřít polikliniku,“ žertuje Sušický.
V Ústí nad Labem ho zná téměř každý. Vracejí se k němu i Ústečané, kteří žijí v cizině. „Nemohu si na zdejší zdravotnictví stěžovat. Ale při problému s očima bych jela domů a snažila se o vyšetření u doktora Sušického, kam chodí i moje maminka. O oči se bojíme všichni. A já ho mám v paměti jako pečlivého lékaře s lidským přístupem,“ zdůrazňuje Ústečanka Hana Holá, která žije v Řecku.
Pavel Sušický by si přál návrat systému rodinných doktorů. Popisuje zkušenosti kamaráda lékaře, který kdysi emigroval do Švédska. „Lidi si tam se svými doktory tykají, oslovují se navzájem jménem, a přitom funguje obrovský vzájemný respekt,“ líčí Sušický. Na vlastním oboru jej fascinuje neuvěřitelný vývoj mikrochirurgie. „Neuvěřitelné tempo. Deset minut operace šedého zákalu, bez bolestí, bez injekcí. Medicína tu za posledních dvacet let obrovsky skočila dopředu, máme dříve nevídané přístroje a léky,“ říká nadšeně Pavel Sušický.

Sbírá staré přístroje

Historie oftalmologie se mu stala i koníčkem. Udržoval a doplňoval sbírky starých přístrojů po primáři Johnovi. Ale má i zájmy mimo svou profesi. Welsh teriera Kelíka, běžky, kolo a fotografování.
V roce 2004 se stal i senátorem za ODS v Ústeckém kraji. Podle něj se vlastní povolání s prací v politice nijak nevylučuje. „Nařídil bych politikům alespoň částečně zároveň dělat i jejich původní zaměstnání. Jako lékaři v ordinaci mi lidi povědí spoustu věcí, s nimiž by jen za senátorem nešli,“ vysvětluje Sušický.