Za kolik bude vláda vykupovat akcie ČEZ a jak zestátnění ovlivní výsledky firmy?

Vláda Andreje Babiše dává najevo, že to se zestátnění výrobní části elektrárenské společnosti ČEZ myslí vážně a začíná na něm pracovat. Vicepremiér Karel Havlíček naznačuje, že po rozdělení firmy by se naopak druhá, nestrategická část, do níž počítá obchod a distribuci, mohla opět privatizovat a přinejmenším část akcií dát na pražskou burzu, z níž ČEZ, který je aktuálně nejatraktivnějším burzovním titulem, zmizí.

Polostátní energetická společnost ve čtvrtek zveřejnila hospodářské výsledky za loňský rok a výhled do toho dalšího. A protože už má předem prodanou elektřinu za fixní ceny, současná krize na Blízkém východě, která v Evropě bude kvůli navázání cen elektřiny na cenu plynu, bude účty zvedat. ČEZ počítá, že za předem prodanou elektřinu v příštím roce v průměru inkasuje 103 až 108 euro za MWh. Pokud by ceny byly kvůli krizi na Blízkém východě výš, promítlo by se to až do výsledku roku dalšího.  

Investoři vyčkávají

Pokud to vláda Andreje Babiše myslí se zestátňováním výroby vážně, bude se cena, za kterou firmu vykoupí, odvíjet od výsledků za loňský a letošní rok. To, co včera ČEZ představil, investory příliš nepřekvapilo. Cena akcie, která se aktuálně drží na 1 179 korunách za kus, se příliš nehýbala. Co to znamená?

Investoři teď pečlivě vyčkávají, s jakou nabídkou stát přijde. A jak konkrétně bude restrukturalizace a rozdělení na státní a soukromou část vypadat. Karel Havlíček mluví o tom, že akcionáři se vykoupí z vlastních zdrojů ČEZ. Podle aktuálních cen z pražské burzy nyní tržní kapitalizace firmy dosahuje zhruba 630 miliard korun. To znamená, že za 30 procent by stát zaplatil přibližně 189 miliard.

Stát ale bude muset akcie vykoupit od soukromých akcionářů a přesvědčit je, aby mu je prodali v takovém množství, aby se dostal na podíl alespoň 90 procent. Teprve pak bude zbývající akcionáře schopen takzvaně „vytěsnit“, to znamená k prodeji donutit.

Jak moc bude muset Babiš "přitlačit"?

K dobrovolnému prodeji se obvykle motivuje speciální prémií přesahující cenu akcie na burze. Například Francouzi při výkupu EDF nabídli cenu 12 eur za akcii. Tato cena byla zhruba o 53 procent vyšší, než za jakou se akcie EDF obchodovala na burze před oznámením zestátnění. Prvním krokem bývá právě stažení akcií z burzy. 

Kdyby vláda nabídla „francouzskou“ prémii, vykupovala by při páteční burzovní ceně jednu akcii za 1 803 korun. ČEZ má v této chvíli kolem 160 tisíc soukromých akcionářů. Pokud by se s takovou prémií vykoupilo jen 20 z 30 procent akcií, které dnes drží soukromí investoři, vyšlo by to tedy na zhruba 192 miliard korun. 

Ti, kdo by neprodali, a byli by vytěsněni podle zákona o obchodních korporacích, by dostali takzvanou „spravedlivou“ cenu za akcie. Za tu se u veřejně obchodovaných firem jako ČEZ považuje průměrná tržní cena titulu za určité období - zpravidla v řádu měsíců. Nebo nejvyšší cena, kam se akcie dostala a v posledním roce. 

Kdo ovládá přes deset procent?

Karel Havlíček si dává pozor, aby nešel do žádných detailů, jak by zestátnění mělo vypadat, protože by to mělo vážný dopad na cenu na burze. 

Celé vykoupení ČEZ ale vůbec nemusí být jednoduché. Třeba investor Michal Šnobr, který dlouhodobě vystupuje jako nejsilnější hlas na straně minoritních akcionářů, Babišovu vládu rovnou varuje, že bude potřeba dobře zaplatit. „Co, když už se mezi minoritáři poskládal 10+ procent podíl? Bez takového podílu by nešlo 90+ procent podíl získat. Celá hra tak může být výrazně pragmatičtější, než si tu mnozí myslí,“ napsal Šnobr na síti X. 

Stát si vzal poslední desítky miliard z windfall tax

Aktuálně zveřejněné výsledky ČEZ za loňský rok ukazují, kolik si skutečně stát z firmy stáhl na dani z mimořádných zisků. Přestože energetickou krizi máme dávno za sebou, windfall tax skončila teprve v roce 2025. Právě díky této dani je tak obrovský rozdíl mezi ziskem před zdaněním a čistým ziskem.

Před daněmi byl zisk 66,894 miliardy korun. Po zaplacení všech daní státu už jen 27,398 miliardy korun. Celková daň ze zisků tak v případě ČEZ dosahuje 64 procent. To je více než trojnásobek proti běžné dani z příjmu právnických osob, která v Česku dosahuje 21 procent. 

SPD se chystá do čela dozorčí rady

ČEZ také podle dostupných informací z vládní koalice čekají po letech výraznější personální změny. A to možná ještě před samotným dělením a restrukturalizací. Do čela dozorčí rady má velký zájem usednout dvojka SPD Radim Fiala. A právě on chce spolu s Babišovým ANO do dalšího dění v mocné elektrárenské firmě mluvit. I zasahovat do procesu zestátnění, který se bude odehrávat ve společné režii ANO a SPD.

Z plně státní výrobní části se tak stane sice mocná, ale plně politikou ovládaná firma. Skončí tak období, kdy ČEZ mohl v mocenskému manévrování obratně využívat právě polostátní pozice. Když se to hodilo, argumentoval zájmy soukromých investorů. Ve chvíli, kdyby bude státní, politika už ho bude ovládat stejně jako jiné státní firmy typu České pošty nebo ČEPS.