„Lou Reed, moje celoživotní radost“

Krajský policejní ředitel Bedřich Koutný popisuje v seriálu Sedmičky svých sedm radostí.

Čím žijí a co mají rády zlínské osobnosti? Sedmička pokračuje v letním seriálu, ve kterém sedm z nich představí čtenářům své největší radosti. Tentokrát svá potěšení přibližuje krajský policejní šéf Bedřich Koutný. Hned tři z nich, amerického zpěváka a kytaristu Lou Reeda, manželku a psa Kerryho, má dokonce na velkých na obrazech ve své kanceláři.

Rodina

Možná to bude znít jako klišé, ale rodinu prostě zmínit musím. Mám čtyři dospělé děti, všechny mi dělají radost. Manželka (na snímku) výjimečně pozlobí (se smíchem – pozn. red.), ale to je normální. Do rodiny počítám i našeho Jack Russell teriéra Kerryho, který je miláčkem všech. A samozřejmě nesmím vynechat ani maminku, která je i přes pokročilý věk v obdivuhodné kondici.

Cestování

Před lety jsem nemohl nikam cestovat, proto si této možnosti po otevření hranic dopřávám plnými doušky. Poznávat nová města, nové země, lidi v nich, to mě opravdu baví a využívám každé příležitosti. Jednou ročně jezdíme s manželkou nebo přáteli na poznávací cesty. Pravidelně volíme pokud možno exotické výpravy, byli jsme v Mexiku (na snímku), v Thajsku, na Jamajce i v Jižní Americe.

Každý rok se vracíme k moři do Chorvatska, to už je naše tradice. Tohle není ani dovolená v pravém smyslu slova, jezdíme si tam odpočinout spíše na prodloužené víkendy. Projeli jsme i evropská města, Londýn, Paříž, Stockholm, Řím.

Lyžování

Posledních deset let pravidelně jezdíme lyžovat do okolí Dolomit, tam jsou úžasné sjezdovky. Lyžuji celý život, takže snad nebude znít nadneseně, když se sám označím za dobrého lyžaře. Jezdí i manželka, většinou lyžujeme s partou dobrých přátel. Hory a lyžařské areály v Alpách mi učarovaly. Ze sportu to je ale tak jediná radost, jinak se výjimečně projedu na kole. V poslední době se zatím bez větších úspěchů pokouším věnovat golfu. Ale jsem pracovně hodně vytížený, takže nemám tolik času, abych se mohl něčemu věnovat systematicky.

Koně

Musím zmínit i další moji velkou radost, na kterou sice v současné době nemám pravidelně čas, ale která má v mém životě zásadní místo. Jsou to koně. Měl jsem dvě kobylky, se kterými jsem strávil krásných šestnáct let. Jedna z nich už měla zdravotní potíže, takže jsem ji musel nechat uspat veterinářem, druhou jsem nakonec kvůli nedostatku času věnoval do dobrých rukou. Měli jsme i hříbata, mám s nimi spoustu nezapomenutelných zážitků a koně mě fascinují dodnes.

Lou Reed

Celoživotní radostí je pro mne hudba, speciálně pak zpěvák Lou Reed. Jeho obraz mi dokonce visí v kanceláři. Miluju poctivý bigbít šedesátých let. Vždycky čekám na jeho novou desku a tu pak okamžitě dávám do přehrávače v autě. Právě tam totiž poslouchám Reeda nejčastěji, protože při práci často cestuji. Zamlada jsem zkoušel i hrát na kytaru, ale pak jsem zůstal pouze u poslouchání. Pochopil jsem, že bez talentu a poctivé dřiny ze mě velký kytarista nebude.

60. léta

Tak nějak jsem ve svém životě zakotvil v šedesátých letech. Mám rád hudbu z této doby, knížky od Jacka Kerouaca (na snímku) a dalších beatniků nebo třeba Charlese Bukowského. Tyto knihy čtu obvykle jen na dovolené, ale vracím se k nim rád. S šedesátými léty mám spojenou řadu zážitků z mládí, které každému v paměti zůstanou navždy. Podle mého názoru to byl vrchol v rozvoji hudby, umění, byla to prostě doba, na kterou se nezapomíná.

Na pivko se psem

Poslední radostí, kterou bych rád zmínil, jsou procházky s naším psem Kerrym. Ty totiž obvykle zakončím posezením s přáteli u dobrého piva v hospodě U Staňků nebo na hřišti v Kostelci, kde bydlíme. Je to výborná relaxace s příjemnými lidmi.

Jenom tedy nevím, zda tou radostí jsou opravdu procházky se psem nebo spíše posezení u piva. Manželka by určitě řekla, že spíše to druhé. Asi je to tak, Kerry je výborná záminka, jak se večer v klidu na jedno točené s kamarády dostanu.