Lutrián, pamětník nad Šlapankou
Kamenný most U Lutriána poblíž Věžnice na Havlíčkobrodsku působí jako zmenšenina, takřka model nepoměrně slavnějšího a většího pražského mostu Karlova. S tím rozdílem, že se nepne nad Vltavou, ale nad říčkou Šlapankou. A nezdobí jej žádné sochy, ale v tomto ročním období pouze bílá sněhová krajka.
V čem je most U Lutriána unikátní, je jeho stáří. Vědci je neznají přesně, o vzniku kamenné stavby se nedochoval žádný písemný doklad, ale podle způsobu stavby je to jeden z nejstarších mostů v Česku.
Srovnání s pražským veledílem z let 1357 až 1402 tak nijak nekulhá. „Je to výzva pro badatele, kteří se zabývají archivními dokumenty a mohou narazit třeba jen na nepatrnou zmínku, která pomůže určit dobu vzniku, nebo prohloubit znalosti o tomto historickém unikátu,“ uvedla historička Eva Dvořáková.
Na stáří mostu odborníci usuzují podle typu jeho stavby, materiálu a také podle umístění na prastaré Haberské stezce, která v dávných dobách Českého království spojovala střed Čech a jižní Moravu.
Stezka vedla z Prahy přes Čáslav na Potěhy, Golčův Jeníkov a Habry k Havlíčkovu Brodu. Odtud mířili pocestní přes řeku Sázavu na Svatý Kříž, Štoky a Jihlavu a dále přes Moravské Budějovice na Znojmo. Jednou z částí stezky byla i její odbočka na Polnou, která vedla přes Věžnici.
Jméno podle mlýna
V blízkosti historické památky stojí starý mlýn, zvaný Lutrián. Právě on dal středověkému kamennému mostu jméno.
Stavba má tři oblouky a jejím základním materiálem je lomový kámen. V toku Šlapanky má mezi oblouky dva sloupy, které jsou proti proudu zahroceny do takzvaných náběhů. Ty měly zajišťovat ochranu například před ledovými krami při jarním tání.
Odborníci most U Lutriána řadí k významným českým kamenným mostům, jakým je vedle Karlova například ten přes Otavu v Písku. Úplně nejstarším mostem na českém území je románské torzo u pražského Vyšehradu a také pozůstatky pražského Juditina mostu.
Další památka nedaleko
Poměrně nedaleko od Věžnice leží obec Ronov u Přibyslavi, která se také pyšní starým kamenným mostem. Ten historici řadí díky několika nepřímým písemným zmínkám do šestnáctého století a k éře renesance.
Most U Lutriána v roce 2004 restaurátoři opravili a jeho boční stěny opatřili bílým vápenným nátěrem. Ten však vzal rychle za své, památka se působením živlů rychle vrátila ke svému přírodnímu vzhledu.
Odbočka Haberské stezky přes Věžnici podle všeho až do dvanáctého století sloužila jako spojnice pro obchodníky. Most podle nezbytné legendy poctil svou nohou i svatý Metoděj se svojí družinou, a to při svém návratu z vězení v Praze zpátky na Velehrad.
Pravděpodobnější je bezpochyby příběh, jak most i přilehlý mlýn získaly své jméno. Je možné, že jeho nájemcem byl protestant luteránského vyznání, v roce 1597 totiž nedalekou Polnou prodal tehdejší pán Jáchym Ondřej z Hradce jinému pánu, Hartvíkovi Žejdlicovi ze Schönfeldu.
Tento šlechtic byl shodou okolností právě luteránský Němec. „Zda usedlík na mlýně byl též vyznání luterského¨, a tím toto jméno dostal, se ale zjistit nedá,“ citoval z pamětí posledního mlynáře od Lutriána Václava Laštovičky polenský badatel Jan Prchal.
Jisté je, že most U Lutriána je nejstarším mostem na Vysočině. A možná nejen tam, kdo ví?
KUDY K LUTRIÁNOVI
• Most přes říčku Šlapanku je pod jejím soutokem se Zlatým potokem. Nachází se na katastru obce Věžnice u Polné, poblíž silnice z Dolní Věžnice na Šlapanov.
• Při cestě od Věžnice vede k mostu odbočka ze silnice vlevo – je u ní autobusová zastávka. Lutrián je také jméno bývalého mlýna půl kilometru severozápadně od mostu. Šlapanov se nachází na železniční trati mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem.
• Ve Věžnici stojí za zhlédnutí i kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů, postavená svépomocí v roce 1999.
• Na konci vsi směrem na Šlapanov stojí kamenný kříž z 15. století, nedaleko je Klábenešova kaplička. V obci je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1767.
